Kapitola 61

Kapitola 61 – Odešel do ilegality

„Kdo že?“

„Jezdec.“

„Znám.“
„Opravdu? Myslela jsem si to.“

„Tu propustku mi neudělá.“

„Proč myslíš?“

„Maxwell, za kterým jdu, tak to je ten, co mu zničil kariéru.“

„Cože?“ Nekonečná v sobě neudržela smích. „Svět je malý.“

„Znepokojuje mě, že to bude zrovna on. Co když udělá schválně nějakou chybu.“

„Neboj,“ smála se Nekonečná. „Neudělá.“

„Jak to můžeš…“ Pak se na ní podíval.

Nekonečná se propnula a pohladila přesně na určité části hrudě. Kouskovač se chvíli zastavil. Ta uniforma byla tak krásně přilnavá… Pak se opět vrátil k řízení.

„Máš pravdu. Neudělá.“ 

*** 

Féďa, Miawell a Masomlejnek zastavili ve stanici Harlagan Red. Všichni tři měli uniformy MMO a jejich lodě byly také stejně natřené.

„Hledáme jakoukoliv zmínku o Maxwellovi, jinak je program volný,“ prohlásila Miawell.

„Nakoupím nějaké čipy, potřebuju upravit loď.“

„Já se jdu dobře najíst. Už jsem dlouho nic nejedl,“ řekl Masomlejnek.

„Dobrá, já se zatím mrknu po informacích.“

„Jak to uděláš?“ zeptal se Féďa.

„Když znáš ty správné způsoby,“ řekla a spiklenecky mrkla.

Všichni tři se rozešli. Féďa zamířil na tržiště, Miawell do baru a Masomlejnek do bufetu, který jsem jmenoval Scooter a specializoval se především na kuřata. Štěstí, že je platidlo univerzální. Směnárna se nevede a cizince tu nemají rádi. Masomlejnek si koupil půlku pečeného kuřete s dvojitou porcí hořčice a chleba. Dneska se pořádně nají.

Féďa se rychle domluvil. Nenakupoval na cizím území prvně. Koupil další paměťový set, s téměř 1024 TB diskem a další vymoženosti, jako byl čip pro vyšší matematiku. Ten byl obzvlášť drahý. A také čip trojfázové logiky. Ten už dlouho Velloce potřebovala.

Miawell to měla nejsložitější. Avšak pomohla ji náhoda. Když šla kolem nově přistávající lodi, uviděla pilota a pilotku. Asi milenci, řekla si. Oba vypadají velice mladě. Navíc v jedné lodi dva piloti nelítají. Tahle informace ji natolik znepokojila, že je sledovala.

Milenci zapadli do jedné postraní uličky. Teprve po chvíli vyšlo najevo, že uvnitř je jakýsi obchod, nebo tetovací salon? To není poznat.

„…falešnou…propustku…,“ uslyšela.

„Řekni to … nahlas. Každý … uslyší.“

Miawell vkročila dovnitř. Muž za pultem na ni vytáhl pistoli. Ti dva milenci také.

„Klídek, já jsem z EIC.“

Ten z milostného páru pistoli sklonil.

„Ta holka je mi povědomá.“

„Jmenuji se Miawell Maxwell. A ty jsi Kouskovač, že jo?“

Muž za pultem se evidentně naštval. Pistoli zase tasil.

„Neznáš náhodou nějakého Kenta Maxwella?“

„Je to můj bratr.“

„No ty vole, svatá matko štěstěny. Tohle je první krok k mé vytoužené pomstě.“

Cvakl závěrem. Kouskovač skočil před Miawell.

„Klídek, už léta ho neviděla.“

„Jak to můžeš vědět?“

„To je na dlouhé vyprávění. Na Maxwella je vypsaná odměna.“

Nekonečná pomalu přešla k Jezdcovi a sklonila mu ruku s pistolí. Pomalu, hezky pomalu.

„Vyřešíme to v klidu. Hezky bez zbraní.“

Jezdec se usmál. Odložil pistoli.

„Nevedlo se mi dobře, nastaly hubené dny. Budete platit a to hodně, čím víc peněz, tím méně krve,“ řekl a nasadil zlomyslný úsměv.

„Kredity?“ nadhodila Miawell.

„Uridium.“