Kapitola 57

Kapitola 57 – Těžký život pilota

Kozák se nezúčastnil náletu na VRU ani jiných pokusů o záchranu Kenta. Nebylo mu to jedno, ale ztratil svoji loď a tahle Vengeance, kterou měl od Jamajčana, mu neseděla. Kozák je zkušený mechanik a se svou lodí si rád pohraje, ale umí to především s Goliathama. Odletěl tedy do stanice EIC, která se jmenovala Blue Planet Pride. Nebyla to malá stanice, takže zde byly problémy s kartely a různými problémovými lidmi, které kapitalismus vyplavoval. Přesně tady se cítil jako doma. Vengeance prodal jednomu cestovateli, který potřeboval rychlou dopravu na krátkou dálku. Za získané peníze koupil těžce poškozeného Goliatha, který se pomalu nehodil ani na náhradní díly, a také sadu nářadí. Nejprve potřeboval vymontovat některé nepotřebné věci, které mohl prodat a pak mohl nakoupit nové. Ještě si pronajal hangár, kde mohl na lodi nějakou dobu pracovat, a začal prohlížet vnitřek lodě. Generátory byly na všech slotech. Pořádně si je prohlédl. Půlka z nich byla poškozená. Druhá půlka stará nebo slabá. Všechny vymontoval a postavil si je vedle lodě. Hangár byl prostorný, byl tu sám a všude zamčeno, takže se nemusel bát, že by mu je někdo ukradl. Vzal si křížový šroubovák a otevřel skrytý kryt na šrouby na tom nejrozbitějším generátoru. Postupně je vymontovával a odkládal desky generátoru. Pak si vzal malou laserovou řezačku na kovy a oddělil tři přivařené spoje. Někdo se v tom špatně vrtal, takže je zázrak, že generátor kdysi fungoval. Dále vyndal plastové pouzdro na chladící tekutinu. Bylo prázdné, nemusel tedy nic odčerpávat. Dále vyndal první část elektronických obvodů. Zkratované. Doslova vymontoval všechny kabely a vyhodil je. Desku si ponechal, ta byla v pořádku a mohla se někomu hodit. Dal ji na poličku, kam si vyskládá věci, které půjdou prodat. Dal tam i nádržku na chladící tekutinu a elektronický čip, který kontroloval frekvenci generované energie. Rozmontoval i zbylé generátory a zrecykloval je. Poskládal dva nové, které mu poskytli alespoň trochu energie pro pohon a štíty a zbytek šel prodat. Zamkl hangár a s dvoukolákem zamířil k obchodu. Obchod byl velice prostorný, za kasou seděl prodavač, kterému bylo něco přes čtyřicet, měl plnovous a stylovou kšiltovku. Když viděl Kozáka s dvoukolákem, naloženým náhradními díly, tak se zvedl ze židle a nejprve si myslel, že je to skrytá kamera a je to jen velká sranda. Pak mu došlo, že je to opravdu na prodej, tak se na to velice neochotně kouknul.

„Co všechno jsi rozebral?“

„Generátory pohonu a štítu.“

„Je tam vůbec něco vcelku?“

„Jsou to náhradní díly, dají se použít na opravu poškozených generátorů.“

„Nepočítáš doufám s moc velkou částkou?“

„Ne, doufal jsem ve výměnu za jiné díly.“

Prodavač se ironicky zasmál.

„Děláš si srandu? Co bys za to chtěl vyměnit?“

„Uvidíme. Nápadů je mnoho.“

„No tak se na to mrkneme, ukaž. Tohle je tak za dvacet kreditů, tohle je tak za deset, tohle za stovku, počkat, kdes to vzal?“ ukázal na čip pro amplitudu kmitů, symbolizujících rovnoměrnou dodávku energie do motorů.

„Vymontoval.“

„Za ten ti dám pět tisíc. Všichni jsou líní je montovat a už se dají najít jen ve starých generátorech. Takže jsou extrémně drahý.“

Kozák věděl, že mu dal jen padesát procent opravdové hodnoty, ale nemohl smlouvat.

„No, celkově je to tak za osm tisíc. Moc toho nenakoupíš, ale vybereš si něco?“

„Jo, potřeboval bych tuhle sadu pancéřových plechů na Goliatha.“

„Dlouhé opravy?“

„Jo, a taky potřebuju chvilku lítat pro zdroje. Musím vydělat nějaké peníze.“

„Chystáš se na…“

„Po tom ti nic není.“

„Jasně, žádný problém.“

Trvalo hodinu, než Kozák vyměnil poškozené části, které bránili Goliathovi v letu. Staly se chyby, ale měl by chvíli letět a nerozpadnout se při prvním startu.