Kapitola 2

Kapitola 2 - Ženy jsou občas horší než plná dávka od Marsáka

Vesmír býval takové tiché místo. Nebyly v něm odpadky. Žádné lodě. Nic. Nevím jestli to byl záměr, ale my jsme kolonizaci vesmíru nezavinili. Kdyby na Zemi byly nevyčerpatelné zdroje nikdo by o vesmíru neřekl ani slovo. Možná.
,,Kente jseš v pohodě?" ozval se Markus ,,Střela" Shelfer a vytrhl tak Kenta z fylozofického snění. Kent sebou mírně trhnul.
,,Co?" Chvíli trvalo, než se zorientoval.
,,Jestli jseš v pohodě. Dlouho jsi nereagoval."
,,Jojo, jen jsem se mírně zasnil."
,,Chápu tě, je těžké když ztratíš domovskou stanici."
,,Je to zvláštní pocit."
,,Já vím, moje stanice zmizela mezi prvními. Po čase si zvykneš."
,,Nějak si nevzpomínám, tehdy jsme jich měli desítky, ba skoro stovky."
,,Praha, dostala to ještě v době, kdy nebyly zakázané jaderné zbraně. Proto jsme ji neobnovili."
Kentův Goliath zakolísal.
,,Kente, jak je ti?"
,,Jo dobrý, jen..., jsem měl menší mikrospánek."
,,Je to sranda co? Svět byl tak zglobalizován, že většina původních kultur byla převálcována něčím novým."
,,No pro ně to asi sranda nebyla."
,,Počkej, myslím, že jsem zachytil radiový signál."
,,Dej ho na společnou linku."
,,Je to textovka," řekl Markus podivně.
,,Kdo píše?"
,,Klára, prý ti s Markétou domluvila schůzku."
,,Co?"
,,Jo je to tak. Klidně si to přečti sám."
Kentovi zablikal zelený čudlík. Zpráva byla přijata. Kent ji ihned otevřel a nevěřil vlastním očím. Pomalu sledoval řádky a potvrdil si co mu Markus sdělil.
,,Měl jsi pravdu."
Markův červený Goliath mírně nadskočil a těsně se vyhnul Enduriovému meteroitu.
,,Ten už pro nás skoro nemá cenu," řekl Markus.
Kent se uchichtl. I když pochyboval, že to Markus slyšel.
,,Myslím, že mám kontakt," řekl Kent.
,,Co vidíš?"
,,Vidím město veliké jehož sláva hvězd se dotýká."
,,Vážně?"
,,Ne, dělám si s tebe srandu. Vidím vrak bitevního křižníku třídy Obama."
,,Co? V celé EIC jsou jen dva a oba jsou už léta nezvěstná."
,,Prozkoumáme to."
Oba Goliathy mírně zpomalily a přibližovaly se k torzu křižníku. Čím blíž byly tím víc se museli prodírat rojem trosek. Nakonec se dostali až k téměř odpojenému informačnímu jádru.
,,Kente nejsem si jist, jestli v raném novověku měli lodní vysílače. Vezmi si kyslíkové baterie a zkus to kabelem."
Jak Markus řekl tak Kent udělal. Chvíli trvalo, než si zvykl na stav bez tíže. Pomalu připojoval kabel k možným síťovým otvorům dokud neuslyšel hlas počítače ve své vysílačce.
,,Přijímám data," sděloval.
,,Kente máme tu kontakt, seber co můžeš a zdrháme."¨
,,Na Kenta to zapůsobilo jako injekce steroidů. Chvíli trvalo než to zapůsobí, ale pak to náramně zrychlí následný sled událostí."
Markus zatím zmizel z obzoru. Ve vakuu se nešíří zvuky. Jinak by Kentovi praskly bubínky z laserů, které byly hojně používány. Kent se odrazil od stěny a namířil si to ke své lodi. Ve vysílačce se ozval Markus.
,,Kente jsou čtyři a já to přestávám zvládat, musím se teleportovat zpět. Ty to zvládneš, věřím ti."
Kent dorazil do kokpitu. Okamžitě odpojil kabel, zanechal zde minu, která zničila zbytek lodi a hyperprostorem vyrazil zpět. Nestihl však uhnout raketě, která mu odlomila kus křídla. Kent mírně zaklel. Pak opět zablikal zelený čudlík.
,,Máte dvě nové zprávy."
Kent otevřel první. Ozval se Markus.
,,Kente jsem rád, že jsi naživu. Nepotřebuješ s něčím pomoct? Kdyžtak napiš."
Aspoň že z toho vyvázl. Kent otevřel druhou. Ozvala se Klára.
,,Kente jsem velice naštvaná, nejen že si lítáš kde chceš bez toho abys napsal ale navíc se necháš málem zastřelit. Co by tu pak Markéta dělala?! Víš jak ti na ni záleží. Je naštvaná a budeš se muset moooc snažit abys to vrátil zpět. V restauraci jsme na tebe čekali dvě hodiny než se objevil Markus a vyscvětlil situaci..." Kent už to nedočet. Vrátil se na základnu a přemýšlel co udělá s daty. Zkusil si je alespoň prohlídnout. Byly v překvapivě dobrém stavu. Kent se začetl. Byly to mapy popisující cestu k nějaké Superzbrani Masox. Je to nový typ lazeru vedle něhož vypadá LF3, nejsilnější laser ve vesmíru, jako středověký Maxim proti novověkému Minigunu. Kent se rozhodl, že podá zprávu velitelství, a toto tajemství si nechá pro sebe a Markuse.