Kapitola 32

Kapitola 32 – Kdo za to může?

Pohled na stanici je žalostný. Ve vakuu nebylo nic slyšet, přesto si každý dokázal představit, jak mohutná tato exploze byla. Pak zde byla otázka motivu. Kdo by proboha mohl zaútočit na neozbrojenou neutrální lékařskou stanici? Ten kdo to udělal, si utáhl oprátku kolem krku, protože tohle se nezapomíná. To tedy ne.

.- “Makchar Molodoczk, neutrál, svědek nehody“-.

Škody jsou astronomické a kdo je zaplatí? Tři firmy? Vždycky jsme jim byli jedno, nevím, proč by najednou se o nás chtěli postarat. Prosíme každého kdo má nějaké prostředky ať nám pomůže, vždyť zahynou stovky nevinných lidí. Uvnitř stanice jsou stále lidé a někteří jsou v kritickém stavu. Voláme o pomoc.

.- “Herbert Rumti, ředitel stanice Jana Jessenia“-. 

*** 

Robert Feldrost seděl ve svém křesle a v ruce držel broušenou sklenici s Brandy. Podíval se na ni. Měla na sobě krásné vzorkování a ozdoby z modrého Enduria. Byla moc pěkná, těšilo ho, že ji zakoupil. Nechal si ji dělat na míru. To boháči dělají. Robert stál v čele obrovské korporace, která nepatřila ke třem firmám, přesto byly jeho zisky astronomické. Dokonce zaměstnával řadu pilotů jako eskortu. Měl služebnictvo, statisíce zaměstnanců a osobní ochranku. Ti nejlepší, pomyslil si. Uslyšel tekoucí vodu ze sprchy. Právě teď měl dámskou návštěvu a hodlal si ji dokonale vychutnat. Jeho oči spočinuly na obrazovce LCDčka. Zničená zdravotnická stanice. Nebyla to ledajaká stanice. Byla to stanice Jana Jessenia.

,,Kčertu!“ vykřikl. Znamenalo to, že jeho odkladiště zakázaných věcí a zároveň i čistička jeho špinavých peněz byla v tahu. Zvuk sprchy utichl. Přišla dlouhá štíhlá bloncka zaoblená na správných místech.

,,Co jsi říkal, miláčku?“

Robert v mžiku změnil svoji grimasu a na jeho tváři se objevil laciný úsměv.

,,Že jsi k nakousnutí,“ zašeptal.

A nemýlil se. 

*** 

Kouskovač si znova prohlédl všechny spisy. Seděl v čele dlouhého stolu. Vedle něj seděla celá naděje. Od Mravence, přes Pekelnýho až po Krystala. Ten byl v klubu nejmladší.

,,Tvrdíš, že byl na opačné straně hangáru než byla exploze?“ zeptal se Mravence.

Ten měl na starost probrat dostupné záznamy.

,,Z toho co jsem měl k dispozici to tak vyplývá.“

,,Navíc jsme zatím nedostali zprávu, že by našli jeho tělo,“ řekl NASA.

,,Zatím jsme probrali pouze část zpráv, kterou jsme dostali. Další lodě teprve kontaktujeme, ale je to těžké. Kousek byl i sklad paliva pro nová zařízení P.E.T. a většina mrtvol je jen spečenina o velikosti Marsovské veverky,“ podotkl Krystal.

,,To nebylo vtipné, Krystale,“ řekl Kouskovač klidným hlasem aniž by zvedal oči od listin.

,,Omlouvám se,“ stáhl se Krystal.

,,Myslete si, co chcete, ale z toho co jsem zatím viděl se náš Maxík vždycky dostal. Ten se jen tak snadno nedá.“

,,Jen aby to byla pravda. Přece jen, on má ty plány a jejich ztráta je nenahraditelná,“ skončil Kouskovač. 

*** 

Špatně se dýchá. Atmosféry je málo, ale je ji dost na to, aby se dalo přežít. Přibývá oxidu uhličitého. Kent si prohlédl svého zachránce. Byl to Jamajčan. Chlap, se kterým se Kent viděl před odletem pro Kozákovu loď. Kozák právě stál vedle něj a s Jamajčanem se neznal.

,,Proč jsi nám pomohl?“ zeptal se Kent.

,,Věř si tomu nebo ne, neměl jsem prostě co dělat.“

,,Tak a teď ten pravý důvod?“

,,Víš, kolem tebe se točí více peněz, než je zdrávo. Máš něco, co chce spousta lidí a já jsem specialista na dovážení věcí.“

,,Nazýváš ho věcí, přesto je to člověk. Proč?“ zeptal se Kozák.

,,Určitě jste si všimli, že stanice nevybuchla náhodou. Byla tu loď plně naložená výbušninami a kdo se nestydí vyslat výbušnou loď vstříc lékařské lodi?“ řekl Jamajčan ironickým tonem. Z obličeje mu stále zářil úsměv.

,,Piráti,“ vydechl Kozák.

,,Přesně tak. Piráti Reapers.“