Kapitola 34

Kapitola 34 – Hrdina, Cizinec a spousta terčů

,,Špatně se sem vejdeme. Posuň se trochu,“ žadonil Kent.

,,Musím pilotovat a ještě u toho střílet piráty. Tak se posaď za židli.“

,,Nemůžu. Má tam nějaké časáky.“

,,Je tam něco použitelného?“

,,Ani ne, leda že bys to po nich vystřelil.“

,,Jo kdyby tohle byl Golík, to bych jim dal.“

,,To já taky, ale oba dva skončili spečený někde v troskách hangáru.“

Vengeancí otřásl menší výbuch.

,,Nevypadá to, že by se štíty drželi nějak extra,“ poznamenal Kent.

,,Musíš odsud vypadnout. Najdu ti jinou loď.“

,,Skvělý, teď ještě jakou a kde. Je to tu všude roztřískaný.“

,,To jsem zatím nedomyslel.“

,,Je kolem nějaká přátelská loď? Bacha!!!“

Kozák jentaktak s lodí uhnul pryč z dráhy střely.

,,Vysadím tě na druhý straně stanice. Je to blízko hangáru. Pak je zdržím, aby tuhle stanici neroztřískali.“

Cestou se museli vyhnout spoustě střel, která provrtávala stanici jako ementál.

,,A to tam bylo tisíc lidí.“

Kozák zastavil u výpustě odpadu. Uzavřel vzduchotěsný můstek a vypustil Kenta dovnitř.

,,Nenech se zabít,“ stihl Kent ještě říct, než Kozák odletěl.

Prolézání šachtou nepatřilo mezi kratochvíle, které Kent zatím prožil. Celým jeho tělem hořela touha odhalit, jestli jeho loď je stále v kuse. Chodby byly úzké a prolézání nebylo snadné. Navíc všude byl odporný pach a špína. Pak se objevila šachta dolů a vespod mřížka. Kent se nemohl nijak otočit. Proto musel skočit na mřížku po hlavě. Naštěstí to nebylo příliš dole. Přesto si solidně namlátil a co hůř. Mříž se stále nepohla.

,,Krucifix.“

Kentovi začala téct krev z nosu. Pak uslyšel napínaní ocele a povolování šroubků. Mříž padala dolů. Kent za ní. 

*** 

Robert Feldrost seděl za stolem ve své kanceláři. Jedním okem sledoval papíry, co měl před sebou, druhým sledoval obrazovku monitoru, na které byla videa o situaci na stanici Jana Jessenia. Papíry obsahovaly složky jeho nejlepších pilotů. Nehodlal vyslat záchranou skupinu pro civilisty ani pro doktory. Hodlal postřílet piráty a získat něco důležitého. Něco co Robert potřebuje a je to pro něj opravdu důležité. Jeho zrak se na chvíli oddálil od papírů a podíval se na monitor. Vengeance, které chyběla tak půlka výzbroje a byla komplet bez pomocných letounů právě čelila dvěma Barakudám. To není dobrý. Je to přímo průser. Nechtěl žádné svědky. Do kanceláře přišel pilot-kapitán.

,,Jaké jsou rozkazy pane?“

,,Zničit piráty i všechny svědky. Povolejte na to Bezejmenné.“

,,Rozkaz pane.“

Robert doufal, že to bude stačit. Bezejmenné nepoužíval každý den. Především, protože to nebyli piloti, ale jsou jako dělaní pro situace jako jsou tyhle.