Kapitola 49

 

Kapitola 49 – Přistáváme!

 

„Přistáváme,“ řekl Kentovi hlídač.

„Další přístav na hranici?“ zeptal se vězeň opatrně.

„Ne, tentokrát je to hlavní město.“

„Pochybuju, že se na něj budu moct podívat blíž.“

Stráž si odfrkla a řekla: „Možná i víc než si myslíš.“

„Přiveďte vězně,“ řekla princezna Maialenne. Osobní stráž v plném pancíři, dlouhou těžkou projektilovou puškou Vzor VIRTIS a zelenými znaky, otevřela dveře cely a vyvedla ven Kenta Maxwella. Ten si protřel oči a snažil se zvyknout si na světlo, ale moc to nešlo.

„Půjdeš se mnou a dostaneš té největší pocty.“

„Vrátím se někdy domů?“

Stráž se tázavě podívala na princeznu a na Maršála Radetzkého. Ten negativně kývl hlavou. Voják se uklidnil a nechal své pěsti odpočívat.

„Možná, ale nejdřív musíš naplnit své poslání.“

„O jakém poslání tu mluvíme?“

Princezna se otočila a odcházela i s Radetzkým.

„O jakém poslání tu mluvíme?!“ zakřičel za ní Kent.

Ochranka si Kenta přitočila k sobě a dala mu pěstí do obličeje, takže spadl na zem a omdlel. 

*** 

Nálet lodí EIC na přístav Veněra byl vcelku úspěšný. Byly nějaké ztráty, ale vzdušný prostor přístavu byl obsazen a nyní bylo na čase získat informace, zda se zde nachází Kent Maxwell nebo kam případně odletěl. Jenomže čas se krátil a místní posádka VRU začíná zpět obsazovat svá území. Teprve po delším vyslýchání mohl Pekelnej prohlásit: „Máme to, letí do hlavního města.“

„A je to v prdeli,“ řekl si Kouskovač.

„Tak můžeme letět dom, tohle je tak pro armádu,“ řekl Krotitel, velitel klubu Smrtelná poznámka.

„Stahujeme se, pošlete tam pár raket a jdeme pryč,“ odvolal celou akci Mravenec.

Horda lodí se pomalu vracela zpět. Nikdo nečekal, že akce skončí takhle, ale bohužel to bylo tak. Některým bylo líto, že si nezastříleli, dalším vadilo, že nesplnili vytyčený úkol. Jen malá skupina byla ráda, že se všichni vrací domů. Před hranicemi byl ohlášen přílet z hyperprostoru. Těsně před skupinou lodí přiletěli tři křižníky VRU a začali střílet. 

*** 

Dopíjel jsem pivo, které jsem měl na stolku. Chodím sem rád a bohužel i poměrně často. Bylo to šíleně nezdravé, ale když dáváte každý den svůj život jednou nohou k ženské s kosou, přestanete na zdravý styl života dbát. Přišel za mnou „Záškodník“. Měli jsme zde sraz.

„Mám pro tebe to info.“

Pozdravil jsem ho.

„Povídej.“

„Kent Maxwell je na hlavní planetě VRU, střeží ho tam prý i samotná princezna.“

„Zajímalo by mě, kam na tyhle věci chodíš.“

„To víš, mám své zdroje.“

„Dobrá, svolej zbytek AMD a vyrazíme, mimochodem, nevíš, jestli se kolem toho motá i Kouskovač?“

„Vede hlavní pátrání, také jsem zjistil, že Maxwella velkoryse sponzoruje.“

„Kdepak Kouskovač, ten má vždycky nějaký plán. Teď si to vezmem pod taktovku my.“

„Chceš jít i proti němu?“

„Ani ne, spíš zjistíme co má za lubem.“

„Co když s nimi budeme muset bojovat?“

„Doufám, že v to nedojde, když tak se uvidí podle situace.“

„Nebýval tvým přítelem?“

„Pořád jím je, ale nehodlám dávat přátelství před zájmy EIC.“

…nebo alespoň ne před mé zájmy. To už jsem si jen domyslel.