Kapitola 35

 

Kapitola 35 – Zpráva je rozšířena

 

Stanice Sherman již léta patřila mezi příznivce EIC. Nicméně oficiálně byla stále neutrální. Jednalo se o jakýsi černý trh EIC. Stačilo mít dost peněz a dalo se zde sehnat prakticky vše. Dokonce je to jedno z mála míst, kde se dá za spoustu kreditů sehnat i nějaké Uridium. Pilot EIC Jan Mlynář zvaný ,,Masomlejnek“ zde nebyl poprvé. Potřeboval sehnat nové filtry do svého upraveného pohonu. Proto zavítal až sem. Také tu výhodně prodal Duranium, které si sám vyrobil. Však si na to zakoupil Skylab. Byla to výhodná věcička. Něco jako vlastní mikrostanice. Proti obvyklým stanicím byla neskutečně malá. Asi jako dvoumetrový meč proti malému kapesnímu nožíku. Jan měl nyní chvíli volno a proto se jen tak proflakoval stanicí. Do opravy lodě se mu nějak extra nechtělo a kredity měl vydělané, tak proč spěchat, honilo se mu hlavou. Napadlo ho, že by mohl zavítat na temnější stranu stanice a strávit noc s nějakou lehkou holkou. Pak si to rozmyslel s tím, že tolik volna zase nemá. A taky těch peněz, dodal si.

,,Proboha viděli jste to?“ vykřikl někdo.

,,Jo viděl, však na to koukám s váma ne?!“ odpálil první osobu někdo jiný.

Jan Mlynář nevěděl, co se stalo tak hrozného, že se to vysílalo i zde.

,,Co se stalo?“ přišel k televizi a zeptal se zvědavců okolo.

,,Proboha, spad si odněkaď z vesmíru nebo co? Vybouchla zdravotnická stanice.“

,,Jen tak?“

,,Ne, prý do ní někdo narazil.“

Jan Mlynář si dal dvě a dvě dohromady, aby mu vyšlo, že by se tam dalo dobře napakovat. EIC prý od toho dává ruce pryč, a tudíž zde nebude žádná policie.

Okamžitě se vydal do hangáru, aby vyměnil filtry. Riziko je vyváženo ohromným ziskem a tudíž by nemusel mít jeden večer volna, ale klidně třeba celý měsíc, nebo celý rok.

,,Prý byly okolo spatřeni piráti,“ zaslechl u rozhovoru dvou mechaniků.

,,To mi vyhovuje, bude to svedeno na ně,“ zašeptal si pro sebe. 

*** 

Hamilton Fox alias Ranař se právě toulal vesmírem. Jako veterán armády Marsovského Impéria si to mohl dovolit. Lákalo ho letět ke stanici a trochu si zastřílet. Třeba cestou potká nějakého pozemšťana. Mít další zářez je velice lákavé. Určitě, ale nebyl jediným zájemcem. Naštěstí pro něj měl dvě zásady, nikdy neleť sám a za druhé, vždy měj munici navíc. Cestou potkal další dva marťany. Kostrouna Kida a Pancha Garibaldiho. Nevzpomněl si, jaké mají přezdívky, ale tohle v tuto chvíli nehrálo roli. Oba byli jeho dobří známí a tudíž nebylo těžké se s nimi domluvit. První zásadu měl splněnou a vzhledem k tomu, že cestou jsou nejméně tři stanice, kde se dá levně koupit munice, nebránilo trojici, která se nazvala Three Cabaleros, nic v cestě.