Kapitola 39

Kapitola 39 – Hledá se živý nebo mrtvý

Na zelených monitorech pobleskovaly různé zprávy. Na velitelský můstek přiběhl poslíček s důležitými zprávami. Maršál Radetzky zprávu vzal a šel ji předat své vůdkyni, Princezně Maialenne. Radetzky byl pětadvacetiletý mladík, který celý svůj krátký život dřel, aby dosáhl nynější pozice. Má krátké černé vlasy, modré oči a tělo vypracované mnoha lety cvičení. Princezna seděla v úplném předku lodi ve vysklené kupoli a sledovala hvězdy a lodě bojující o stanici. Také sledovala, jak první salva z děl její lodi zničila několik lodí u stanice. Maršál si pokusil vybavit její rysy, které kdysi tak dobře znal. Dlouhé zrzavé vlasy, plná ňadra, která nebyla ani příliš velká, ale zase ani moc malá, krásné zelené oči a poměrně velká postava. Princezna měla určitě přes 170 cm a byla tudíž pouze o dvacet centimetrů menší než on. Přišel za ní, předal ji papír a potichu a s pokorou sledoval její reakci.

,,Takže je stále na stanici?“ zeptala se mírným hlasem, plným zvídavosti.

,,Dle našich zpráv ano, Vaše Výsosti.“

,,Už jednou jsem vás prosila, Radetzky abyste mě oslovoval Maialenne. Když jsme v soukromí.“

Jedno z dalších tajemství Venuše byla i malá milostná aféra mezi Maršálem Radetzkým a Princeznou Maialenne. Tehdy ještě nebyla plnoletá a tudíž dle jejích slov na ní právo Venuše neplatilo. Radetzky byl tehdy mladý idealista, který by položil za Venuši život. Několikrát se mu to málem podařilo.

,,Vaše matka mě přísně upozornila, abych vás ve všem poslechl, ale v mezích formality.“

,,Moje matka je teď tisíce světelných let daleko a tudíž jsem právo Venuše v nejbližším okolí pouze já a zase jenom já.“

,,Možná je velmi daleko, ale i kdybychom byli na opačném konci vesmíru, stejně její slovo platí.“

Maialenne si povzdechla. Zvedla se z křesla, ovinula se kolem jeho těla a položila mu na hruď svoji hlavu. Přivinul se k ní se stejnou náklonností jako ona k němu.

,,Přál by sis, aby to bylo jako dřív?“ zeptala se ho.

,,Každý den, každou noc,“ odpověděl ji jemně, až to znělo skoro sladce.   

,,Proč nám jen moje máma nedá pokoj.“

,,Chtěla mě, ale já si vybral tebe.“

,,Vždycky byla na mladší.“

,,Nikdy se ti nevyrovná.“

Oba slzeli a v těsném objetí byli skoro hodinu. 

*** 

,,Kousku, přestali střílet a zastavili se,“ hlásil NASA.

,,To se mi nechce líbit. Zformujte všechny, kteří se hlásí jako přátelští, nebo alespoň neutrálové, pánové a dámo, tohle bude bitka, na kterou nezapomeneme.“

,,Chtěli jsme být mladí, dnes však táhneme do války…“ notoval Krystal jednu velmi starou písničku, kterou dnes už nikdo nezná.