Kapitola 59

Kapitola 59 – Planeta Amazonek

Lodě Aliance Mléčné Dráhy zkušeně blokovali Amazonkám přístup k Protektoru. Navíc Protektor nebyl úplně neozbrojený, chránil ho silný pancíř a také malé ochranné věže, některé velice dobře skryté na neobvyklých místech. Prozatím nebylo potřeba, aby střílely, jen symbolicky mířily na případné terče a vyhledávaly hrozbu pro loď. Maxwell se ukázal jako dobrý pilot. Mladý, málo zkušený, ale horlivý a pokud jde o krátkodobé ideály, tak je velice schopný. Ozval se výbuch. Další Nonstromo posláno do pekel. Automatické věže na Protektoru začaly pálit. Už se dostávají moc blízko a to není ještě ani půlka cesty. To je zlý.

„Vzkaz celé AMD. Aktivujte naváděné rakety, nešetřete municí. Přidejte druhý stupeň, případně třetí.“

Lasery změnili barvu, teď už všichni pálili municí x2 až x3.

„Pane jo, lasery dosahují kapacity dvacetitisící jednotek, pár ran a jsou dole,“ vychvaloval se Barman.

„Pořád jich tu je moc, tak se neflákej,“ odpověděla mu Líbivá.

„Buďte zticha slečinky, chráníme Protektora.“

Barman chtěl něco namítat, ale odstříhl jsem mu signál. Na chvíli se skryl za Protektorem a poslal mu zprávu: MLČ. Pak jsem mu opět pustil komunikaci a letěl dál bojovat. Jeden Nonstromo si mě vyhlédl a chtěl mě sestřelit. Měl jsem ještě nějaké štíty a také jsem měl dost silný pancíř, on byl bohužel mobilnější. Štíty mi klesly téměř o dvacet tisíc jednotek, než jsem toho parchanta konečně sestřelil.

„Vzkaz celé AMD. Kdo už nemůže, přepne na druhou konfiguraci.“

„Rozkaz.“

„Jaké jsou nepřátelské ztráty?“

„Třicet lodí, začínají se stahovat. My jsme jako obvykle beze ztrát.“

„Co Maxwell?“

„Pořád tady.“

Vypnul jsem mikrofon a mluvil pro sebe: „Výborně, třeba to nakonec přece jen vyjde.“

„Už jsme u konce!“ vykřikl Záškodník.

„Všichni nalodit na Protektor!“ zavelel jsem.

Počkal jsem, až Maxwell přiletěl do hangáru a pak jsem se teprve nalodil i já. Protektor pak ještě pokropil pronásledující lodě a pak odletěl dál. 

*** 

„Jsme na hranicích. Musím změnit skin,“ řekl Kouskovač.

„Ty máš dva skiny?“ zeptala se Nekonečná.

„Tři. Kdybych náhodou letěl na nějakou neutrální planetu a neměli by tam EIC moc v lásce. Nebo pro příležitost jako je teď.“

„Víš, kudy Maxwell letěl?“

„Přes MMO určitě ne. Mohl to vzít spodem, kde je spousta asteroidů. Takže nic. Nahoře je pásmo černých děr. Tam taky ne. Napravo, je planeta Amazonek. To bych viděl jako pravděpodobnou cestu, protože nalevo je celková expanze MMO.“

„Takže Amazonky?“

„Chceš si to snad střihnout přímo?“

„No, neuškodilo by to. Dokázala bych ti i zajistit politickou propustku.“

„Dobře, přemluvilas mě. Beru tu propustku.“

„Zastav u stanice Harlagan Red. Bude tady kousek. Mám tam známý.“

„Jak si vaše výsost přeje,“ zalaškoval.

***

„Féďo, jak ještě dlouho poletíme?“ zeptala se Miawell.

„Kousek, už jsme skoro u hranic.“

„Takže poletíme zase s maskem?“

„Si piš,“ odpověděl Masomlejnek.

„Zatím jde všechno až moc snadno, nepotkali jsme žádnýho nepřítele,“ řekl Féďa.

„Deset letounů rasy Streuner se právě objevilo na senzoru,“ ohlásila Velloce.

„Taky musíš všechno zakřiknout Féďo,“ řekl Masomlejnek.

„Streuneři nejsou tak zlí, sestřelíme je?“ řekla Miawell.

„No jasně, vyzkouším svoje zlatíčka,“ naparoval se Masomlejnek.

Vyletěl jako první, nejprve odpálil trojici raket, která zlikvidovala tři Streunery, pak začal pálit lasery a zlikvidoval další dva. Udělal pár akrobatických kousků a zničil zbytek.

„Come on, baby.“

„Tohle dělá vždycky?“

„Já se s ním znám sotva pár dní. Netuším.“

„Popoletíme zase dál, farmit Streunery můžeme jindy.“