Kapitola 29

Kapitola 29 – Pryč z té odporné planety

Transportér přistál poměrně snadno. Celá skupina se okamžitě nalodila do transportéru, který zesílil výkon motoru a vyletěl nahoru.

,,Nebudou nás pronásledovat?“ zeptal se Kent.

,,Neboj, NASA, Pekelnej a Krystal se postarali o jejich hangáry. Můžeme se bát, jen problémů tam nahoře,“ odpověděl Kouskovač.

,,Jak to dopadlo s Furtonem?“ nepřestával se Kent vyptávat.

,,Blbě, utekl nám. Naštěstí se z planety nedostane, pokud někde nemá svoji loď.“

,,Nevypadal jako pilot, jen měl talent na útěky,“ řekl Mravenec.

,,Uvidíme, každopádně teď je nejdůležitější vrátit se na stanici Jana Jessenia a odevzdat tu loď. Kolik ti za to nabíd?“ uvažoval Kouskovač.

,,Nic, byla to přátelská výpomoc.“

,,Proboha, ty jseš ale trdlo. Máš vůbec nějakou záruku?“ osopil se na něj.

,,Ten chlap byl po těžké operaci, málem tam umřel. Ten nezdrhne!“

,,Klídek, Kousku. Může si něco zkusit a my se o to postaráme,“ nahodil Voyager.

,,Jde o to, že i my máme svoji vlastní práci a nemůžeme se pořád starat o jeho poslání. Bůh ví, jestli to je pravda.“

,,Na to klidně vem jed,“ zakončil rozhovor Kent.

Z kabiny přišla do nákladního prostoru nová postava. Byla to žena. Sundala si helmu, sundala si sponku na vlasech a nechala si je dopadnout na ramena. Byly krásně blonďaté a vrhaly nové světlo do temných zákoutí vesmíru.

,,Pánové, vypusťte páru. Jsme skoro u křižníku, tak se připravte na triumfální příchod.“

Kenta tahle pilotkyně paralyzovala. Nedokázal se od ní pohledem ani odklonit, natož úplně odtrhnout. Seděl tam jako boží neštěstí s čelistí až někde u podlahy. Jako mlsný pes pozoruje řeznictví tak teď Kent pozoruje tohoto vesmírného anděla. Snažil se zapamatovat veškeré křivky, které viděl. Pokavaď pomineme dva zaoblené výběžky na hrudi, které by se za svoji přírodní krásu nemuseli stydět ani na předváděčce miss, stála před ním zdravá ženská se zdravou postavou. Žádná vyhublá anorektička, kterou najdete v každém časopisu a do které stačí dvakrát cvrnknout a válí se na zemi se zničenou kostrou. Měla krásné dlouhé nohy a poměrně silné ruce. Prostě ideál. Kent byl jako spousta jiných kluků v produktivním věku. Zaměřil se na vyšší část hrudníku. Všichni na Kenta zírali. Jen Voyager se odhodlal s ním něco udělat. Protože seděl napravo vedle něj, chytnul ho levou rukou a ťukal ho klouby na hlavu.

,,Tady někdo nikdy neviděl poctivou ženskou co, sprosťáku.“   

Kent se trochu vzpamatoval.

,,Nech ho Voyagere, už to, že na mě nevyjel je rekord.“

,,Jen ať to zkusí, pak by měl co dělat se mnou,“ řekl Mravenec.

Raketoplán se zatřásl.

,,Vida, už jsme přistáli,“ prohlásila dívka.

Dveře transportéru se otevřeli. V hangáru byl docela ruch. Byl to prostor z bílého kovu, se spoustou lodí. Vzadu byly schody a rychlovýtahy. Bylo tu poměrně dost lidí. Všichni si hleděli své práce. Před transportérem čekali tři piloti.

,,Snad si nečekal, že tu opravdu bude nějaké uvítání s fanfárama?“ zeptal se Kouskovač.

,,Tramtadadá…“ zavtipkoval Voyager.

Tři osoby se uvítaly s týmem. NASU a Pekelného si Kent pamatoval. Ten třetí byl pravděpodobně Krystal.

,,Nazdárek hrdinové. Jak se daří?“ zeptal se Krystal.

,,Ujde to, splnili jste úkol?“ zeptal se Kouskovač.

,,Jasně, na jedničku.“

Kouskovač na celý tým prohlásil: ,,Dneska je v baru útrata na mě. Tak toho koukejte využít, než mě přejde dobrá nálada.“

Ozvalo se pár uznalých výkřiků a menší potlesk.

,,Kdepak, Kousek, ten ví jak na mě,“ řekl Voyager.

,,Dobrá, až na Voyagera, ten vyčistí lodě celého týmu, včetně Kentovy a lodě jeho kamaráda,“ pokračoval Kouskovač

,,Kazisvěte, to ti nezapomenu,“ naštval se.

,,Počkej, dělám si srandu. To obstarají roboti. Pojď, nebo tu fakt zůstaneš.“

Voyager v hangáru nezůstal.