Kapitola 23

Kapitola 23 – Soud  

     Soudní přelíčení začalo dopoledne. Všichni byli nervózní, dokonce i obě Princezny, ale čtyři hlavní aktéři jí dokázali dobře skrýt. Alistair, který byl zvyklý mít na sobě kamennou tvář. Já, který jsem nechtěl být zahanben otcem. Screw Hammerhed, který stál uprostřed před stolem ctihodného soudce. A nakonec soudce, kterému to bylo všechno jedno, a jen čekal, až mu předneseme obhajobu.

Otec začal jako první.

„Vážený soude, tento hřebec spáchal zločin pirátství a je třeba, aby byl odstraněn z naší dobré a mírumilovné společnosti. Již od počátku věků se snažíme vytvořit čistou společnost, kde by všichni žili šťastní a spokojení. Naše technické vynálezy doslova dobyly svět a pozvedly naší životní úroveň. Naši vědci se den za dnem dostávají blíže a blíže ke kompletnímu vědění a naše armáda patří mezi tu nejlepší v celém známém světě. Tito piráti ohrožují tuto naší svobodu a dobré žití tím, že kradou, přepadávají a vraždí. Tento hřebec, se nepochybně provinil tímto zločinem. Jeho pravé jméno není Screw Hammerhead, ale Marg the Scull. Pirát, na kterého byla vypsána odměna sto tisíc. Má na svědomí desítky lodí převážejících naše zboží a způsobil naší společnosti velké škody. Já žádám to nejpřísnější potrestání. Smrt oběšením.“

     Sál začal vášnivě diskutovat, dokud je soudce neuklidnil. Jmenoval se Lord Kelvin a byl otcovým blízkým přítelem. Mimochodem je stejného názoru jako můj odporný otec, že vše už bylo vynalezeno. Zastaralý zpátečnický přístup, který měl zajistit, že lež o tom, jak jsou stále módní a nejvzdělanější, bude pravdivá. Dostal jsem slovo, abych pronesl obhajobu.

„Ctihodnosti, je nutné přihlédnout k polehčujícím okolnostem. Během poslední vlny vnější kolonizace, si tento pirát Marg the Scull uvědomil, co dělá, zalitoval svých předchozích činů a rozhodl se je napravit. Přidal se k výpravě mého dobrého přítele Mathiase Feuerbacha, který tu je, aby poreferoval o jeho zásluhách. Předvolávám tedy jako důležitého svědka, hraběte Mathiase Feuerbacha. Hrabě byl hřebec středního věku. Měl zelenou srst, tmavě zelenou hřívu a uniformu veterána akademie. Přišel na místo svědka a já předstoupil tak, abych měl jeden bok u něj, a druhý jsem ukazoval divákům.  

„Pane Feuerbachu, vítám vás u tohoto soudního líčení,“ řekl jsem a dodržoval tím etický kodex.

     Mathias přikývl na znamení díků.

„Pane Feuerbachu, rád bych se vás zeptal na to, co víte o panu Screwovi Hammerheadovi nebo též pirátovi Margovi the Scullovi. Prosím Vás o to, abyste řekl vše a to i věci dobré nebo špatné. Začněte třeba tím, kdy jste se s ním prvně setkal a řekněte i nějaké detaily.“

     Mathias si odkašlal a začal mluvit.

„Prvně jsem se s ním setkal před deseti lety, během útoku na pirátskou pevnost Eternity. Velel jsem tehdy celé operaci a je třeba říct, že jsem bojoval v čele útoku. Zaútočili jsme na strojovnu, tedy srdce celé stanice. Chtěli jsme vyřadit jejich kotle a stroje, které poháněly celou stanici, včetně automatických obranných systémů. Pan Marg the Scull v té strojovně byl. Poznal, že tam jsme, ale nic neudělal…“

     Ozval se Alistair, který přerušil jeho výpověď.

„Jak jste mohl vědět, že o vás tento pirát věděl?“

     Trochu chaotická věta, ale Mathias jí pochopil.

„Musím podotknout, že pan Marg the Scull je velice schopný mechanik a vynálezce. V šachtě na uhlí, kterou jsme se dostali dovnitř, měl instalovaná čidla, kterými zjišťoval, kdy mu přijede dodávka uhlí. Čidla nás zjistila a jemu bylo jasné, že to nebude uhlí.“

     Alistair pokračoval v nepříjemné zpovědi mého svědka.

„Proč jste tedy pokračoval v té operaci, když jste věděl, že o vás ví.“

     Mathias se nenechal rozhodit.

„Již jednou jsem řekl, že na nás neupozornil. Byl neustále na židli a něco sledoval. Když jsme vylezli z šachty a byli jsme ve strojovně, zjistili jsme, že se díval na nějakou fotografii.“

     Teď jsem se do toho vložil já.

„Víte, copak to bylo za fotku?“

     Svědek přikývl.

„Ano, vím. Na fotce byla pegaska s železnými křídly,“ rozhlédl se po sále a poznal Helm Wane. Oba dva jsme se na ní podívali. Mathias pak na ní ukázal. „To je ona.“

     Celý sál se podíval na její kamennou tvář, která začala nést znaky nervozity. Lord Kelvin jí vyzval, aby předstoupila k Mathiasovi. Tohle bylo špatné. Nevěděl jsem o co se mám opřít a jaká tajemství před námi skrývá. Helm neochotně předstoupila před soud a snažila se u mě najít nějakou pomoc, ale já sám bych nějakou potřeboval. Alistair vycítil příležitost.

„Chci se zeptat, jak dlouho se s tímto pirátem znáte?“

„Více jak deset let.“

„Byla jste taky pirát?“

      Helm negativně zakývala hlavou.

„Ne, nikdy jsem jím nebyla. Byla jsem důstojníkem Canterlotské flotily.“

      Snažil jsem se jí z toho nějak vysekat. Předhodil jsem soudu vyznamenání za dobrou službu a jmenoval jsem i nějaké generály. Vařil jsem z vody, ale chytlo se to.

„Ctihodnosti, u soudu se nemají probírat příčiny, ale uskutečněné akce. Vraťme se prosím k výpovědi pana Feuerbacha.“

      Soudce nejprve nechtěl, ale nakonec podvolil. Propustil Helm zpátky a vrátili jsme se k Mathiasovi. Vysvětlil ještě některé další věci a pak řekl jeden velice důležitý argument. Screw Hammerhead sám vypl stroje a přidal se k nim. Je jasné, že to udělal kvůli Helm. Mathias ho přivedl do Canterlotu, začal chodit s Helm Wane, a přidal se do posádky Strong Hoofa , tehdy odpromovaného navigátora, o kterém se spekulovalo, že brzy povýší. V Canterlotu žil několik let a pak se ho chytil Alistair. Začal kruh soudů a vyšetřování a vlastně se ani na nic pořádného nepřišlo, proto byl poté propuštěn. Nyní se našly ale nové důkazy, které ovšem jsou falzum. Upozornil jsem na to několikrát, ale nebyl na mě brán ohled.

      Mathias skončil s výpovědí. Musel jsem pokračovat, neboť takhle nešlo skončit. Jsem si jist, že bychom prohráli. Začal jsem tedy mluvit o mých osobních zkušenostech a samozřejmě jsem nevynechal ani to, jak mě napadl, mé osobní spory s ním a svalil jsem to vše na mého otce. Pro potvrzení jsem zažádal o výpověď Helm a Stronga. Ti mi potvrdili mou výpověď a Helm pak dodala ještě jednu věc, která mě trochu vykolejila a překvapila i všechny v místnosti.

„Víte, on je Screw docela žárlivý a tady Lord se kolem mě často ochomýtal. Nedokázal by přenést přes srdce, kdyby mě syn jeho největšího nepřítele svedl. Opakovala jsem mu, že to není pravda a že se o mou věrnost nesmí bát.“

      Soudce se mě pak zeptal, jestli je to pravda. Musel jsem se přiznat.

„Ano, je to pravda. Snažím se vycházet s posádkou, se kterou vyrazím na expedici, ale jde pouze o profesionální zájem. Mojí pravou láskou je jedna klisna z podhradí, se kterou se již několik měsíců scházím.“

      Alistair začal protestovat, ale jednorožec, který má za úkol všechny výpovědi hlídat pomocí magie a hledá v nich lež, odhalil, že Alistair nemluví pravdu. Soud tedy rozhodl, že je třeba tímto kouzlem prostudovat veškeré Alistairovy výpovědi a i důkazy. Je jasné, že se odhalí i korupce u hlavního soudce Lorda Kelvina a patrně nastanou jisté personální změny. Verdikt byl odložen na zítřek a to znamenalo, že Screw ještě chvíli zůstane ve vězení. Požádal jsem u něj o soudní ochranu a o sledování všech členů soudu. Přes počáteční neochotu se na to nakonec přistoupilo.

      Přišel jsem za Celestií, která na mě byla pyšná. Řekla mi, abych dnes spal na lodi, neboť musela Alistairovi a mé matce dát pokoj v paláci a nemuselo by vypadat dobře, pokud bych tam byl také. Zašel jsem tedy za Strong Hoofem a řekl mu, že ho čekám i s Helm v mé kajutě. Já sám jsem si ještě zašel pro některé věci do paláce, ale u východu jsem se setkal s rodiči. Otec si jen odfrknul a odešel. Matka se mě snažila přemluvit, abych si to rozmyslel, ale já si trval na svém. Začala docela složitá hádka, kterou Celestie a Luna uklidnily a já pak mohl odejít.

      V kajutě jsem si pak popovídal s kapitánem a navigátorkou.

„Proč jsi mi neřekla, že ses s ním znala ještě před Aurorou a že na mě žárlí?“

      Helm mi pak vysvětlila, že Screw jí požádal, aby o tom nemluvila. Dal mi prý druhou šanci, kterou bohužel přerušil ten soud. Řekla mi ještě další věci. Pak jsem je požádal, aby se se mnou najedli a popovídali si o něčem jiném. Také jsem jim řekl, že Screw má velkou šanci, že bude osvobozen. Když se mě pak Strong zeptal, jestli to je jisté řekl jsem:

„Pokud měšec nepřeváží pravdu a já věřím, že ne, tak bude propuštěn na svobodu.“