Archiv

Archiv

                Princezna Twilight slušně pozdravila knihovnici a vstoupila do archivu v hlavním městě Krystalového Impéria. Šla sem cíleně kvůli starým svitkům. Pokud tu byla kniha, která popisovala dějiny ještě před příchodem Sombry, jistě tu musely být i nějaké knihy, které mapovaly i období jeho vlády nebo jeho osobnost.

                Byla si totiž jistá, že jeho osobnost nebyla totálně černá, tak jako to popisovaly dobové zážitky nebo jak se stalo, když s ním před několika měsíci bojovali. Potřebovala ale důkazy a ty se nedaly sehnat nikde jinde než v archivu.

                Hluboce se nadechla. Zápach a zatuchlina starých svitků jí připomínala ty staré dobré časy, kdy jí neležely na hřbetě královské povinnosti a vše, co musela dělat, bylo číst, studovat a bavit se s přítelkyněmi. Dělala to ráda.

„Nádhera,“ komentovala ten nádherný pocit, který jí projel celým tělem.

                Použila svou magii, aby našla správné zařazení a po několika minutách intenzivního hledání věděla, že je na správné cestě. Vytáhla jeden z hromady starých svitků, opatrně rozevřela a začala číst.

„…a ten, jehož vláda jest měla býti naším očistcem, pak pravil: „Pokud odmítáte plnit moje příkazy, pak klidného bytí jsa nedožijete.“

                Twilight si odfrkla a zatřásla hlavou. Ne, protože tím mluvením zdvihla ze svitku vrstvu prachu, ale protože ten starý jazyk byl trochu komický a to, co vyprávěl se jí také nelíbilo.

„…není-liž žádnou záhadou, že ten, který nyní trápí duše naše, býval kdysi premiantem Celestiiným.“

                Princezna se zamyslela. Před tisíci lety? Kdy vlastně žil Starswirl? Jak je tohle možné? Proč je to ukryté?

„Taks přišla odhalit mou světlou minulost?“ ozvalo se poměrně temným hlasem. Bylo jasné, že je to Král Sombra.

                Twilight nadskočila a připravila se do bojového postoje. Proti sobě měla postavu mocného hřebce, ze kterého kapala černá mlha, ale vypadalo to, že jí nechce ublížit.

„Copak jsme tě nezničili?!“

                Sombra pokrčil rameny.

„Jsem mocný jednorožec, ano, sice jste mě narušili, ale ne na dlouho.“

„Dostanu tě znova, třeba hned teď.“

                Jednorožec ji zastavil.

„Nechci bojovat, chci si promluvit.“

„Máš mě za blbce?“

„Zkus mi aspoň na chvíli věřit,“ řekl a vytáhl druhý svitek z hromady. Byl tam obraz, malého hříběte a Princezny slunce.

„To není možné,“ vydechla Twilight.

„Obávám se, že je to pravda. Než jsem se stal králem, byl jsem její učeň.“

                Twilight pokrčila obočím.

„Je to divné, proč ses najednou tak rychle změnil.“

„To je to, co se ti snažím celou dobu vysvětlit.“

                Princezna se trochu uklidnila. Sombra si sedl a začal mluvit.

„Moc…chutná skvěle,“ začal a než stihla Twilight cokoliv namítnout, tak ji zastavil. „Zprvu se tomu bráníš, ale čím víc si toho odříkáš, tím víc na to pak máš chuť. A čím víc máš chuť, tím víc toho spořádáš. Pak už se nezastavíš. Dojde to až tak daleko, že selžeš, prostě shoříš. Tak jako já. Celestie se proti tobě bude muset postavit a jen zabodneš dýku do jejího zraněného srdce, které se sotva stačilo obnovit po předchozí ráně.“

„Proč mi to říkáš?!“ vyhrkla na něj.

„Protože ty, se stáváš mocnou. Zpočátku ti je divné, že za tebe uklízejí sluhové. Ano, měla jsi svého pomocníka, ale teď je z jednoho přítele, deset cizích lidí, co za tebe budou pracovat. Začneš si to lenošení užívat, ale časem budeš chtít víc. Začneš toužit po majetku, začneš žárlit na lásku cizích, začneš chtít řídit jejich životy.“

„Životy?“

„Ano, životy. Jak začne uhnívat tvá duše, začnou od tebe odcházet tví nejlepší přátelé a nakonec odejdou i ti nejvěrnější. Budeš chtít zpátky ten pocit důvěry a přátelství a uděláš pro to cokoliv. Začneš zabíjet, protože pouze smrt cizích je tak silný a intenzivní pocit, aby vynahradil to, co ti schází. Jenomže je to příliš velká cena. Když pak přijdeš o patronství obou Princezen, snadno shoříš jako ten nejtenčí papír.“

„Ne, to není pravda, nikdy bych nikomu neublížila!“

„Opravdu?“

                Ze Sombrovy mlhy se objeví několik much. Začnou Twilight obtěžovat, začnou ji štípat, až nakonec nevydrží a jednu praští kopytem. Moucha padla na zem, ještě trochu zatřepotala nožičkama a pak zemřela.

„Vidíš? Ostatní tě budou otravovat a nebudou pro tebe nic, než jen shluk několika much.“

„Ne, Celestie by si mě nevybrala, kdybych…“

„Vše…vše je jen o výchově a o zážitcích. Myslíš si, že ti největší hrdinové vyrůstali rozmazlováni bohatými rodiči a vždy měli co do tlamky? Ne. Dobří poníci mohou vzniknout dobrou výchovou, ale často se tak nestane. Podívej se na tvou kamarádku Applejack,“ odmlčel se.

„Přišla o rodiče v raném věku,“ konstatovala.

„Ano, přesně tak. Jenomže nezdá se ti nešťastná ne?“

                Před Twilight se objevil obláček, který jí ukázal její dobrou kamarádku z farmy. Applejack právě nesla koláč trojici hříbat, své mladší sestře Applebloom a jejím kamarádkám Sweetie Belle a Scootaloo.

„Co má ráda rozdá, ale musí na to dennodenně dřít. Připadá ti nešťastná?“

                Twilight zkoušela protestovat.

„Jenomže, co další?“

„Nemusíme chodit daleko, podívej se na Scootaloo. Kde jsou její rodiče, to nikdo neví. Vypadala nešťastná, smutná, zklíčená. A přesto se směje, má kamarádky, zažívá dobrodružství a dokonce si i plní dětské sny.“

„Neumí létat.“

„Neumí. Je to opravdu veliký handicap. Jenomže i s nimi se dá žít. Scootaloo si svůj handicap nahradila svým idolem Rainbow Dash. Tvoje duhová kamarádka má totiž něco, co Scootaloo potřebuje. Sílu a chuť pokračovat. A nebojí se to dát dál.“

„Rainbow Dash a Applejack jsou hodně dominantní a umějí se postarat o další, ale…“

„Co třeba Fluttershy? Její starost o zvířátka, i to je v podstatě výchova. Dobrá výchova a vzor. Nebo Pinkie. Pamatuješ, když se starala o mladé novorozence Cakekových?“

„Ano, vzpomínám si.“

„Vždyť i ona je dokázala naučit dobré výchově.“

„Moment. Výchova a zážitky a…“

„…A je to přesně to, co se stalo tobě. Každé hříbě a to i sirotek potřebuje ochranu a vzor. Scootaloo našla obojí v Rainbow Dash. Applebloom má svou sestru Applejack a taky další příbuzné. Sweetie Belle, ačkoliv se to nezdá, má Rarity. Ty…drahá Twilight, ty jsi měla Princeznu Celestii a svou rodinu.“

„Proč se vlastně o mě tolik staráš?“ odsekla.

„Tohle dělám jen kvůli jedné věci. Spousta poníků, tví přátelé, mentoři, rodina a i tví poddaní na tebe spoléhají. Vzhlížejí k tobě. Ty jim totiž dáváš ochranu a vzor. Pokud se ochrana změní v útlak a vzor se změní v nepřítele až do smrti, pak je konec. A nejvíc budeš trpět právě ty. Nesmíš se stát tím, čím jsem byl já. Nesmíš selhat.“

                Sombra nečekaně chytl Twilight na tvářích. Jeho magie zabránila Princezně v jakémkoliv pohybu.

„Protože já…já jsem selhal.“

                Král Sombra se rozplynul v černé mlze. Ještě naposled se objevily jeho zářivé oči.

„Každý má stinnou stránku, ale je to o zážitcích a o výchově. Dej ostatním ochranu a vzor, jinak se staneš tím, čím jsem já. A trpět budeš pouze a jedině ty. Historie…nesmí být opakována.“

                Mlha se rozpadla a zbyl jen drobný opar. Nakonec zmizel i ten. Twilight stále nemohla uvěřit tomu, co slyšela. Sedla si a přemýšlela. V hlavě jí pořád rezonovala ta poslední věta. Jako ozvěna, kterou někdo vypustil do hor a ona se zběsile odráží od každého kousku skály.

„Historie…nesmí být opakována.“