Kapitola 3

Kapitola 3 – Zajatec

     Uprostřed tábora Solárního Impéria se nacházely velké a pevné železné klece, kde kromě White Winda bylo ještě několik dalších zajatců, většinou nikdo důležitý. Bílý pegas se Znaménkem štítu a červenou hřívou se držel železných tyčí a díval se na hrad. Nejen, že tam byla jeho milenka, Rainbow Dash, ale také jeho vládkyně Princezna Luna. Snad jsou obě v pořádku. Ach, jak rád by tam teď byl s nimi a slavil vítězství.

     Daniel Frold přišel doprostřed tábora za zajatci. Našel mezi nimi White Winda a zlomyslně k němu prohlásil:

„Tebe odvedu k Princezně Celestii osobně.“

     Odpovědí mu byl plivanec, kterému se vyhnul.

„Bude mi neskutečným potěšením,“ řekl ještě a pak odešel za svými povinnostmi. Především chtěl najít Grey Taila, ale ten nebyl nikde k dosažení. Nakonec to vzdal a šel do svého stanu. Dal si jablko, na které měl už dlouho chuť a také se dlouze napil vody. Pak se natáhl a odpočíval. Bylo na čase doplnit síly a začít opět bojovat.

„Volal jste mě, veliteli?“ zeptal se právě příchozí Grey Tail. Bylo po odpočinku.

„Ano,“ odpověděl mu Daniel. Slezl z pohovky a šel mu naproti.

„Jsi velice udatný bojovník Grey Taile. Je dobře, že hájíš Celestiinu vůli i v těchto krušných časech. Mám pro tebe zajímavou nabídku. Je třeba dopravit zajatce do Cantrelotu a během té doby, někdo musí řídit tábor. Co na to říkáš?“

„Bude mi velikým potěšením.“

„Jsem rád, že si rozumíme. Mimochodem, kapitán, to mi k tobě moc nesedí. Co bys řekl na majora?“

„Pane?“ Grey Tail poněkud znejistěl.

     Daniel došel ke stolu, kde měl rozepsaný papír s povýšením. Dopsal jméno a list zapečetil.

„Tohle odevzdej Generálovi Cronothemu, dá ti nášivky a napíše tě na seznam vyšších důstojníků.“

     Grey Tail zasalutoval a s novou energií odešel. Daniel zatím vyřídil další podrobnosti a pak šel ke koloně se zajatci. Je na čase odjet.

     Warfightera spalovalo slunce. Byl vyčerpaný, dehydratovaný a v beznadějné situaci. Nikdo nebude odklízet mrtvoly a pokud ano, tak jen magicky spálí vše živé na popel, který pak vítr rozmetá po okolí. Nikdo nebude vědět, co se zde odehrálo za bitvu. Něco ale udělat musel. Uviděl, jak se z hradu Nové Lunární republiky vydává na pochod malá armáda. Chtějí zaútočit na náš tábor, pomyslel si okamžitě.

Doplazil se ke koloně, a dostal se pod jeden vůz se zbraněmi. Zaklesl se do spodu a nechal se odvézt pryč.

     Než Daniel vypravil kolonu, objevil se zvěd, který hlásil, že se blíží velká zrádců. Okamžitě zrušil výjezd kolony a rozhodl se, ukrýt zajatce do nějakého stanu. Přikázal, ať karavanu zakryjí plachtou a připraví se jí hájit do posledního dechu. Vyhlásil okamžitý poplach. Všichni museli přestat s každodenními činnostmi a museli opět popadnout zbraně a výzbroj a čelit útoku.

     Grey Tail právě přišil výložky majora. Byl na to neskutečně hrdý. Celý život snil o důstojnické hodnosti. Teď jí konečně má. Pak zaznělo volání na poplach. Rychle si oblékl svoji výstroj, vzal meč a vyletěl ven. První nepřátelé právě dostali pár zásahů z luků, ale bylo jich neskutečně mnoho. Solárnímu impériu nepřišly žádné posily, kdežto republice už dávno dorazily.

    Bitva probíhala poměrně jednostranně. Nebude trvat dlouho a tábor bude dobyt a zmasakrován. Moon Fire viděla Daniela Frolda. Rozhodla se, že on bude první, kdo zemře její rukou. Přiletěla až k němu. Daniel byl na boj připaven, ale jí tedy rozhodně nečekal. Pustili se do sebe jako dva rozdráždění berani. Moon Fire využívala svých křídel a útočila na něj ze vzduchu. Daniel pokaždé útok zblokoval. Dalo by se říci, že se jednalo o pat. Když chtěla jeho protivnice zaútočit, jakoby jen narážela do zdi a když chtěl zaútočit on, tak Moon Fire vždycky odletěla do vzduchu.

     Rainbow Dash létala po táboře a hledala zajatce. Všude byly poházené věci a stany, ale nikde nebyly vozy. Přitom povozy prý ještě neodjely. To je divné. Nejspíš ten parchant pozlacenej zase něco vymyslel nebo vykouzlil. Po nějaké době si všimla bílého pírka, která trčí zpod stanu. Tam je.

     White Wind nebyl jediným zajatcem. Kolem něj se tísnila ještě desítka různě zraněných a vyčerpaných pegasů a zemních poníků. Je třeba se odsud dostat, pokud mají přežít. Není jisté, jestli útok dopadne dobře a oni budou osvobozeni. Za plachtou byl vidět stín pegase. White Wind si uvědomil, že mu ven kouká kus křídla. Rychle ho zastrčil zpátky. Objevil se meč. Ach do pytle, pomyslel si. Teď všichni umřou a bude to jeho vina. Plachta se protrhla, objevila se Rainbow Dash.

„Dashie!“ vyjekl.

     Okamžitě k ní vyletěl, ale ona ho přátelsky odstrčila.

„Kroť se kamaráde, máme tady spoustu práce, sežeň si zbraň a letíme.“

     White Wind ji dychtivě poslechl. Brzy našli Daniela Frolda a Moon Fire. Okamžitě na ně Dashie upozornil.

„Tohohle musíme zabít.“

„Není to ten…“

„Ano je, ale teď nás nebude čekat.“

     Warfighter doběhl do svého stanu, vytáhl krabičku, kde schovával své nejcennější věci. Měl v ní magický lektvar, který dokázal vrátit ztracenou sílu. Ještě nikdy ho neochutnal a patrně ho už asi i nikdy neochutná, neboť se jedná o jeden z posledních exemplářů a málokdo ví, jak ho vyrobit.

Pil hltavě, za chvíli byla lahvička prázdná.

„Jsem připraven,“ řekl po chvíli. Vzal si náhradní zbroj a nějaké zbraně, které leželi venku. Jejich majitelé už je stejně nebudou potřebovat. Vyběhl ven a první koho našel, byla Dragon Rose.

„Ty!“ zařval na ní.

     Dragon Rose se nejprve podívala, jestli opravdu myslí jí. Pak usoudila, že ano. Namířila na něj tedy svojí novou kosu a čekala. Warfighter se rozeběhl proti ní, mečem jí sekl, do kopyta, ona promáchla, ale vyrazila mu meč. Ta rána jí ukrutně bolela, ale bohužel pro ní, nebyl to konec. Její protivník jí povalil na zem, oba chvíli váleli sudy, až se zaklesly o nějaký vozík.  Začal jí mlátit pěstmi. Po chvíli jí odlétávaly kapky krve z úst a nosu. Nejprve zpomalil a pak toho nechal úplně. Dokáže vůbec zabít takovouhle krásnou a zábavnou holku? Do zad ho trefil šíp. Brnění ho pouze zpomalilo. Byla to šťastná rána. Nezasáhla důležité orgány, ale byla dost silná, aby ho znehybnila. Padl na bok a těžce oddechoval.

     Dragon Rose uviděla Warfightera jak skučí zraněný vedle.
„Teď už ti to tak nejde co?“  řekla a vytáhla dýku, kterou měla schovanou v brnění. Rozkročila se na něm a připravila se zasadit smrtelný úder.

     Daniel Frold bojoval s Moon Fire. Začal používat i magii, občas vylétl nějaký magický paprsek a pro Moon Fire bylo stále těžší a těžší se mu vyhnout. V jednu chvíli viděl, jak Warfighter mlátí bílou pegasici, v druhé jak stojí nad ním a chce ho probodnout. Pokud máme vyhrát, je důležité chránit ty nejsilnější a nejužitečnější bojovníky. Natáhl kopyto a poslal vlnu magické energie, která Dragon Rose povalila vedle a uvrhla jí do bezvědomí. Okamžitě se na něj slétla Moon Fire, sekl po ní mečem, ale už nestačil vykrýt útok úplně. Meč mu probodl zvednuté kopyto. Moon Fire se k němu přitiskla a řekla mu do obličeje: „Zemřeš.“

     Odpovědí jí byl jen zlomyslný smích.

„Já? Ne, TY, zemřeš.“

     Byla to jen chvilka. Daniel vzal meč a probodl Moon Fire skrz na skrz. Paralyzovaně zírala na meč v břiše a na něj. Viděla jen ten odporný zlomyslný úsměv.

„Dobrou noc, hříbátko,“ vmetl jí do obličeje. Padla na zem a zemřela. Daniel se k ní sklonil, utřel meč od krve a řekl: „Sladké sny.“

     White Wind a Rainbow Dash viděli, jak Daniel zabil jejich spolubojovnici.

„Tohle mu nedaruju,“ řekl White Wind pro sebe. Rozletěl se na něj a napřáhl meč. Rainbow Dash se rozletěla okamžitě za ním. Viděla, co kouzelník dokáže, proto věděla, že když na něj její bílý spolubojovník zaútočí, zemře. Daniel uviděl, jak na něj oba letí. Jsou strašně rychlí a on už nestihl sebrat dost soustředění a dát před sebe bariéru. Ruka ho ukrutně bolela a on byl nucen  na to pořád myslet. White Wind do něj naletěl a probodl ho mečem. Ten projel Danielem skrz na skrz.

      „Tohle jsi neměl dělat, chlapče,“ řekl mu.

„Proč? Zabil jsem tě, konečně.“

„Já neumřu, ne teď a ne tady.“

     Rainbow Dash už byla skoro u nich. Stačilo se jen kopýtkem dotknout. Pak se zablesklo, oba dva byli pryč a ona jen narazila do země. Věděla, že to nestihla. Praštila do země.

„Blbec jeden zbrklej.“

     Přiběhl k ní jeden jednorožec a zeptal se: „Všechno v pořádku, má paní?“

„Ústup, odvolejte útok, musíme se přeskupit.“ Vzlétla nad bojiště a začala všude rozhlašovat. „Zpátky do hradu, slyšíte? VŠICHNI, HNED, ÚSTUP!“

     Grey Tail odvážně bránil první linii, z které už moc nezbývalo. Pak uslyšel, jak Nová Lunární Republika vyklízí pole a utíká pryč z boje. Chtěl najít Daniela Frolda a zeptat se, zda je mají pronásledovat. Kohokoliv se zeptal, dostal stejnou odpověď. Byl pryč. Útok většina důstojníků nepřežila. Našel akorát Shining Armora, který byl Plukovníkem.

„Máme je pronásledovat?“ zeptal se ho.

     Shining Armor se na něj zle podíval.

„Ne, pronásledovat se nebude. A s tebou potřebuju mluvit, převlíkni se a čekám tě ve stanu.“

     Grey Tail nasucho polkl. Měl pletky s Twillight Sparkle, sestrou Shining Armora.

„Ano pane, pospíším si.“

     Shining Armor si odfrkl.

„To doufám.“

     Daniel Frold se z White Windem objevili v Everfreeském lese. White Wind pořád zíral na probodlého Daniela a divil se, že se mu nic neděje. Pak zčistajasna uslyšel:

„Má paní, přivedl jsem vám ho.“

     Z lesa vyšla Princezna Celestie. Přišla k White Windovi a dotkla se jeho čela svým rohem. Daniel zatím zašel za roh, vytrhl meč a tu trochu krve oželel. Zalátoval si ránu magií a za chvíli se cítil opět fit.

Princezna Celestie vznesla White Winda do oblaku energie a začala ho otáčet jako pečené prase na rožni. Zkoumala jeho mysl, zatímco on dělal hrozné neobvyklé grimasy a nakonec se tomu poddal. Byl plně v její moci.