Kapitola 25
Kapitola 25 – Otec, syn, teta a snoubenka
Probudil mě zvuk tekoucí vody. Někdo byl ve sprše a já bych vsadil svoji poslední minci, že to je Lily. Potichu jsem vylezl na chodbu a s nechtěným zaskřípáním jsem je otevřel a vplížil se do luxusně vybavené koupelny. Viděl jsem její oblečení, takže ze mě spadly prvotní obavy, že jsem vyrušil někoho cizího. Opatrně jsem zavřel dveře a zamkl je. Opřel jsem se o velký mramorový sloup a rozhlédl se. Koupelna na tomhle patře připomínala spíše malé lázně. Červená dlažba, mramorové sloupy a velký bazén s teplou vodou. Pak tu byly sprchy, umyvadla a odděleně také záchody. Vše čisté a doslova to nabádalo k vykoupání.
Sprcha přestala téct, Lily vylezla ze sprchy a přišla k zrcadlu, kde si začala sušit hřívu ručníkem. Přitom vrtěla boky a užívala si čistotu, kterou jí koupel připravila. Také jsem si prvně všiml jejího Znaménka. Červené srdce. Nikdy jsem nic takového neviděl. Budu se jí na to muset někdy zeptat. Chvíli se prohlížela v zrcadle, a když si mě všimla, vyjekla a otočila se na mě. Pomalu ke mně postupovala a já stejnými kroky ustupoval dozadu. Nevšiml jsem si, že stojím na konci bazénu a zadní kopyto mi spadlo i s kouskem oblečení, které se rychle nasáklo, do vody. Klisna ještě trochu poposkočila ke mně a já se pustil a zůstal ve vodě. Vyplul jsem na hladinu a zůstal uprostřed bazénu.
Klisna ukázala k sobě.
„Plav sem.“
Předním kopytem jsem máchl k sobě a zadními jsem udělal pár temp, abych zůstal na hladině.
„Skoč ty za mnou.“
Přimhouřila oči a skočila. Úsměv z tváře mi rázem opadl a já se snažil odplavat pryč, ale s mokrým pyžamem jsem to nestihl tak rychle. Stáhla mě pod vodu a nechala mě se trochu povařit ve vlastní šťávě. Když jsem pak hltavě nadechl nějaký vzduch, zatlačila mě pak opět zpátky. Nakonec s tím přestala a chtěla odplavat pryč, ale chytil jsem jí za zadní kopýtko a přitáhl jsem si jí zpátky.
Přitáhl jsem si jí k sobě a políbil ji. Pak jsme společnými silami vylezli ven z bazénu.
„Často takhle špehuješ nebohé klisny?“
Negativně jsem zakýval hlavou a vytřepal jsem si ještě trochu vody z hřívy a uší.
„Ne. Špehuju jen tu jednu velice speciální.“
Poslala mi vzdušnou pomyslnou pusu, kterou ještě odfoukla z kopýtka ke mně. Přijal jsem jí a kopytem naznačil, že si jí připlácávám na tvář. Šla si česat vlasy, zatímco já jsem si vyždímal oblečení a dal ho sušit. Přišla ke mně a začala si mě prohlížet.
„Ještě jsem tě nikdy neviděla nahého.“
Pokrčil jsem rameny.
„Počkej si tři měsíce a uvidíš mě častěji,“ zakřenil jsem se.
„Ty…“ nasadila opět ten svůj výraz. Strčila do mě bokem a já opět spadl do bazénu. Vyplaval jsem na hladinu a zamžoural očima. Ukázal jsem jí kopytem, ať si zaplave se mnou. Skočila za mnou. Objímali jsme se, hladili se a koukali si do očí. Po nějaké době jsme ale museli z bazénu pryč. Hodiny odzvonily poledne. Jakmile jsme se dostatečně upravili, přiklusali jsme do jídelny. Rodiče tam seděli s oběma Princeznami.
„Milí rodiče,“ řekl jsem standardním tónem „toto je moje nastávající. Lillian.“
Přišla k nim a uklonila se. Otec jí jen kriticky přejel pohledem a věnoval se jídlu. Matka se na ní podívala a asi se jí Lily líbila.
„Snad si jí nebereš, protože je těhotná.“ řekla.
Otec se zakuckal, já naštval, Lily zrudla a Celestie s Lunou jen taktak zakryly smích. Přišel jsem k Lily a dal jí kopyto kolem ramen.
„Zatím neplánujeme děti.“
Alistair pozvedl pohár.
„To je jen dobře. S dětmi jsou akorát potíže.“
Pokrčil jsem obočí. Lillian ucítila, že je se mnou něco v nepořádku a snažila se celou situaci zachránit.
„Vezmeme si jídlo do pokoje ano?“
„Ještě moment,“ řekl můj otec.
Počkali jsme, co nám řekne.
„Dnes odjíždíme, doufám, že máš radost synku.“
Odešel jsem s Lily a vzal si první jídlo, které jsem měl nablízku, což byl tác s nakrájenými jablky. Klisna si vzala nějaká smažená vajíčka a čerstvé bagety. Hodili jsme si vše na záda a odešli jsme ke mně do pokoje, aniž bych řekl jakoukoliv poznámku k odchodu mých rodičů. V pokoji jsme se rozvalili v posteli a pojídali od každého trochu. Když jsme dojedli a dali jsme nádobí na stranu, sedla si, opřela se o zeď, já jí dal hlavu na klín a nechal se od ní hladit na hřívě.
„Konečně.“
Klisna vypadala znepokojená.
„Nevypadali nadšeně.“
„Určitě jsem ti už říkal, jaké jsou pro mě břemenem. Třeba u toho soudu.“
Chápavě přikývla. Nějakou dobu jsme mlčeli a pak jsem se zeptal:
„Víš Lily, co kdyby ses nastěhovala ke mně do pokoje?“
Usmála se.
„Jak jsi na tohle přišel?“
Naznačil jsem kopyty, že ani nevím. Pak jsem si jí jedním kopytem přitáhl k sobě, trochu jsme se posunuli a políbili se. Opět jsme se přesunuli. Teď měla ona svojí hlavu na mé hrudi a já jí hladil.
„No tak dobře.“
Lillian jsem pomohl se stěhováním ještě ten den dopoledne. Bylo docela zábavné, když jsme míjeli Celestiinu komnatu, ona nás pozorovala ze dveří a my měli ověšená záda taškami s věcmi. Určitě si říkala, jak jsme my mladí nedočkaví. Určitě na mě byla hrdá a mám dojem, že jsem jí slyšel, jak mi našeptává, že je na mě pyšná.
***
Na palubu Aurory jsem dorazil po obědě. Nemeškal jsem čas a rovnou jsem si všechny svolal do jídelny, kde bylo třeba probrat další události. Řekl jsem jim o faktu, že Jasper je stále naživu a pravděpodobně je pořád v Canterlotu. Nejpravděpodobnější bylo, že se stále schovává v přistěhovalecké čtvrti. Dohodli jsme se na hlídkách, které tam budou inkognito chodit a sbírat informace. Screw slíbil, že se poptá po nějakých dalších informacích přes své zdroje a Strong Hoof řekl, že něco vypáčí z Jindyho Jamese a Scarlet Jessi.
„O tom podniku mi raději moc nemluv. Do teď z toho mám třesavku. Takže všichni mají svoji práci. Ostatní se věnujte svým záležitostem.“
Odchytil jsem si Crystal Eyeho. Optimistického klenotníka.
„Mohu nějak pomoci?“ zeptal se nervózně.
„Ano, potřebuji se tě zeptat na jednu věc.“
Přikývl.
„Zajisté. Ptejte se.“
Polkl jsem a pak jsem začal:
„Co všechno děláte za ozdoby?“
Pokrčil rameny.
„Je toho hodně, prstýnky, náramky, brože, řetízky…“
„Chtěl bych si od vás koupit nějaké věci. Snubní prstýnky a dva náramky se jmény.“
Usmál se.
„Mají mít nějaké speciální věnování?“
„Určitě. Lily a Frolda.“
Vytáhl malý papírek a všechno si to zapsal. Dal jsem mu měšec s penězi.
„Bude to stačit?“
Potěžkal měšec a pak přikývl.
„Předpokládám, že to chcete co nejdřív.“
Usmál jsem se na něj a potřásli jsme si kopytem.
„Až to bude hotové tak to bude hotové. Nemusíte spěchat.“
Odešel jsem do své kajuty a vzal si knížku. V tuhle chvíli se nedá dělat vůbec nic jiného než čekat. Nakonec jsem to nevydržel a přiklusal jsem na můstek. Helm měla pozici jako obvykle u kormidla a Strong Hoof kontroloval nějaké mapy.
„Kdy jste se vytratili?“
Strong se podíval nejprve na mě a pak na Helm.
„No, já jsem odešel ještě v noci a Helm se Screwem, řekněme, že odešli ráno.“
Byl jsem znepokojený a nervózní.
„Děje se něco, co bych měl vědět?“
Helm si povzdechla.
„Shodili jsme ti květináč. Promiň.“
Zamyslel jsem se. Můj květináč byl v rohu místnosti, ale včera večer jsem jasně slyšel, jak jsou na mém stole.
„To jste na sobě rajtovali po celý místnosti nebo co?“
Helm provinile pokrčila rameny. Plácl jsem se kopytem do čela.
„Jen doufám, že jste tam všechno uklidili.“
Klisna přikývla.
„Ano, uklidili. Jenom ten květináč se nám nepodařilo slepit.“
Mávl jsem nad tím kopytem.
„O ten se netrap. Hlavně, že jste nic dalšího nerozbili a Screw je očištěn. Budu teď častěji v paláci. Kdyby hlídky cokoliv našli, řekněte mi ano? Jo a Helm? Věnovali bychom se teď opět nějakou dobu cvičení s křídly?“
Usmála se.
„To bude to nejmenší, co pro tebe mohu udělat.“
Potvrdili jsme naší dohodu plácnutím si kopytem.
„Tak mě napadá, říkal jsem vám o tom, že otec dneska odjel jako spráskanej pes?“
Helm povytáhla obočí, Strong se udivil.
„Tak teď to víte,“ zasmál jsem se. Opustil jsem Auroru a zamířil jsem do paláce. Cestou jsem si uvědomil, že jsem si vlastně pod sebou podřezal větev, neboť teď když budu mít Lily vedle sebe častěji, bude pro mě stále více neodolatelná, ale na nějaký prožitek si musím počkat ještě tři měsíce. Doufejme, že to uběhne rychle, a nebo si to rozmyslí.