Kapitola 1

Kapitola 1 - Lierén

Nahrávka č. 1

Lord Frolda Val Hallen

Paluba lodě Aurora

Nahrávající je velitel výpravy, Lord Frolda val Hallen. Nahrávám na osobní fonograf. Před několika dny jsme odstartovali. Kdybych neměl Lillian, užíral bych se tu nudou. Každý si hledá nějakou zábavu, Crystal Clear studuje a dělá tajné pokusy, další mají různé povinnosti, James cvičí a medituje, Strong Hoof tráví volné chvilky s Jessi nebo je na můstku. Dohodl jsem se s kapitánem, že nebudeme zakazovat drobné hazardní hry ani milostné poměry. Beztak, tři klisny už jsou zabrané a ta čtvrtá, mladá pegaska, střelec, je neoblomná a čeká na prince z oblaků.

Výprava jinak pokračuje bez větších problémů. Přemýšlím o tom, jaké to bude, až dorazíme do džungle v Cervidasu a co tam vlastně najdeme. Skutečné povinnosti na mě teprve přijdou. To v Canterlotu bylo jen zahřívací kolo. Už jsem pár výprav zažil, ale tahle je zatím ta největší. Uvidíme, co se vyvine.

Nahrávání končí.

„Pořád nechápu, jak se ti podařilo dostat na loď.“

„Nechtěla jsem ti to říct, ale požádala jsem o pomoc Princeznu Lunu.“

                Pozvedl jsem obočí, napil se vína, abych přebil tohle zjištění a pořád kolem sebe vyvolával pocity nevraživosti a lítosti.

„Jestli to takhle půjde dál, přestane mě tu každý poslouchat.“

„Neříkej, že se ti nějaké povyražení nebude líbit,“ zalaškovala. „Koneckonců, jsem zvyklá starat se o domácnost, takže vám tu aspoň mohu pomoct v prádelně nebo tak…a nezkoušej na mě nějaké řeči o postavení a podobně. Možná, že jsem tvoje snoubenka, ale nehodlám si hrát na něčí trofej nebo na nafintěnou fiflenu, já svůj kus práce oddřu.“

„Co tvoje babička?“

„Princezna Luna řekla, že se o vše postará. Nechají ji u sebe v paláci.“

„No, jak to tak vypadá, stala ses oficiální členkou výpravy. Budu to muset nahlásit ostatním a seznámím tě se Scarlet Jessi. Ona … ona je vážnou známostí kapitána. Propašoval ji na loď.“

                Lillian se napila vína a začala se smát.
„Vidím, že nejsem jediná, kdo tě neposlouchá. To ti to teda pěkně začíná.“

                Když mě Strong viděl jak jdu s Lily, začal se smát. Zprvu jen pohnul rty, pak se mu výraz změnil v úsměv a nakonec se řehtal na celé kolo. Ještě než jsem vstoupil na můstek a šel jen po palubě, tak už na mě mával a na přes celou loď volal:

„Hej, playpony! Jaký to je, když tě nikdo neposlouchá?!“

                Jessi ho pak sice trochu umravnila, ale už to nezmírnilo ten následný efekt. Když jsem dorazil na můstek, všichni se tam smáli a jen ke zdvořilosti k Lily nakonec přestali.

„No, jak to tak vypadá, tak to, co jsem vám chtěl sdělit, jste už zjistili. Jdeme zpátky do kajuty, jen jsem vám to chtěl říct.“

                Helm pak jako první prolomila tu nevhodnou atmosféru.

„Pokud byste, slečno potřebovala s nečím pomoct, obraťte se na mě.“

„Nebo na mě,“ dodala Jessi.

„Děkuji vám,“ odpověděla moje snoubenka slušně. „Před několika měsíci, …, prostě jsem se nepředstavila v tom nejlepším světle, jsem si jista, že se určitě brzy spřátelíme.“

                Odešli jsme zpět do kajuty. Kolemjdoucí vojáci mi vždy zasalutovali, protože to tak chtěl vojenský řád, ale nemohli skrýt drobné pobavení. Možná, že to tu atmosféru nenalomilo tolik, jak to vypadalo. Všichni si pořád ještě velice dobře pamatovali, jak jsme řešili problémy s piráty a jak jsem pomohl očistit Screwa Hammerheada, který má u ostatních velký respekt.

„Tak? A co bude teď?“ zeptal jsem se.

„Aspoň nemusíš psát dopisy a nestýská se ti.“

                Nalil jsem další víno. Pokud to takhle půjde dál, přijdu o svou oblíbenou značku dřív, než doletíme do cíle. Podal jsem své drahé skleničku a řekl:

„Pokud by ale jedna hluboce milovaná klisna chtěla, mohla by si následující cestu velice zpříjemnit zajímavou zábavou.“

„Třeba čtením básniček?“

„Mám tu naučné knihy o Cervidasu,“ řekl jsem a hned ji zklamal. Pro mě to ale byla záchrana, nemám moc rád poezii.

„Co jsi teda myslel tou fajn zábavou?“
                Přišel jsem k ní, políbil ji a řekl:

„Tak to pojď zjistit.“

                Sice se začervenala, ale nakonec šla. Musel jsem uznat, že její argumenty měly pravdu.

***

„Pokud se takhle budeš chovat, tak tě osobně utluču tímhle glóbem ty nafoukanče!“ ozývalo se kapitánovou kajutou. Jessi nebyla semetrikou, ale občas uměla muže pořádně zkrotit. Zvlášť muže, kterého si sama dobrovolně připustila k tělu. Jakmile Frolda s Lily odešel, Jessi okamžitě vzala Stronga za límec a odtáhla ho sem.

„To, co jsi udělal, bylo nevhodné a sprosté!“ řekla a hltavě se nadýchala nějakého vzduchu.

„Ale já… au, jau.“

                Strong Hoof se snažil vysvětlit, proč si lorda dobíral, ale Scarlet Jessi mu k tomu nedala příležitost. Jeho pokus přerušila dalším mlácením blízkými svitky s nějakým textem. Kapitán raději vzal globus a měl ho na zádech. Sice ho chvíli nemohl udržet, ale pak se mu krásně zapletl do uniformy a držel docela pevně.

„Takže jakmile je uvidíš, tak se jim okamžitě omluvíš a budeš se modlit ke všem možným princeznám, aby ti odpustili, jasný?“

                Jiná možnost se nepřipouštěla. Strongovi nezbývalo nic jiného než smutně přikývnout.

„Jo a dneska spíš na gauči, protože na posteli spím já a ty vedle mě dnes v noci nebudeš.“

„Jessi…“ Strong skoro zaskučel.

„No jen si nehraj na ublíženého, chováš se ošklivě, tak budu ošklivá taky na tebe.“

***

Lierén už se nemohla dále skrývat. Potřebovala na vzduch a předpokládala, že už jsou dávno daleko od Canterlotu. Skrývala se už několik dní v tomto vzdáleném koutě skladu s potravinami. Jídlo si kradla z balíků kolem a odpad vyhazovala jediným oknem, které tu bylo. Jenomže potřebovala trochu víc prostoru. Sice byla zvyklá schovávat se v koutě, ale jednou se na ni přijít muselo a raději teď než až později.

Pomalu jak se blížila ke vstupním dveřím, uslyšela spokojené pohvizdování a klepání nože o nějaké prkénko.  Instinktivně snížila těžiště a našlapovala pomalu. Otevřela dveře a všimla si kuchaře, který ji také zpozoroval.

„Další černý pasažér?“ řekl spíš pro sebe.

                Lierén proběhla kolem něj dřív, než stačil cokoliv udělat. Vydal se za ní, ale ona byla rychlá. Chvíli se špatně orientovala na chodbách, ale nakonec doběhla ven na palubu, kde ji chytili dva vojáci. Harvey se pak vrátil do kuchyně, kde se postaral o jídlo, aby se nespálilo a vrátil se.

„Kdopak to je?“ zeptala se Helm, která na ně křikla z můstku.

„Černý pasažér!“

„Zavolejte kapitána a lorda.“

                James, který byl v tu chvíli zrovna na palubě si vzal na starost mě a jeden voják vedle doběhl pro kapitána. Kapitán tu byl hned, ale já se kapku zdržel. Bývalý pirát je sice vyrušil v nejlepším, ale byl zvyklý na horší věci, a aniž by to komentoval, tak bez známky emocí mi oznámil, co se děje a vrátil se na palubu.  

                Dostavil jsem se až po několika minutách. Měl jsem na sobě opět své tradiční ošacení, ale také jsem měl na tváři červený výraz. Těžko říct, jestli to byl stud nebo nenávist. Ze zvědavosti se na palubě shromáždila skoro celá posádka, tedy kromě mechanika, který kontroloval kotle. Objevil se i Crystal Eye, který černou pasažérku poznal.

„Ty?“

„Znáš ji?“

„Jednou do mě vrazila na trhu, myslím, že se jmenuje Lierén.“

„Takže Lierén?“ komentoval jsem to.

„Víš o ní ještě něco?“

„Ne, obávám se, že nemohu jinak posloužit.“

                Všichni důstojníci nebo zodpovědné osoby měli zarmoucený pohled.

„Vyhodit?“ navrhl jsem.

                Strong negativně pokýval hlavou.

„Kam to vlastně chceš?“ zeptal se jí.

„Kamkoliv, kamkoliv hlavně co nejdál od Ib´xianu.“

„Jo, to se ti podaří, my letíme do Cervidasu a ten je od té země ještě dál.“

„Nebudu dělat potíže, chci jen zmizet.“

„Co zásoby Strongu a další věci.“

                Celkově se objevily spíše názory proti tomu, aby tu byla. Nicméně, nakonec za nás rozhodl v podstatě James.

„Umím plynně Ib´xiansky a znám dobře jejich kulturu. Zjistím, co budu moci a pokud bude nebezpečná. Hodíme ji přes palubu.“

                Kromě toho oznámení a několika souhlasů s rozkazy to byl nejdelší dialog, který dosud James provedl. Možnost, kterou navrhl, jsme nakonec odsouhlasili všichni.