Rychlá bašta u nářečné EjDžej

Rychlá bašta u nářečné EjDžej

Dámy a pánové, vítáme vás u našeho pořadu, kde procházíme a zkoušíme různá občerstvení a pohostinství napříč celou Equestrií. Od vás diváků jsme dostali tip, abychom se podívali na tzv. Rychlou baštu u náčečné EjDžej. Trochu jsme se na to jméno podívali ještě před začátkem reportáže a musíme říct, že jsme neviděli jedinou špatnou recenzi nebo komentář k tomuto bezpochyby zajímavému podniku. Naším dnešním reportérem bude Slavíček Červeník. Ahoj Slavíčku.

Zdravím Tome, dnešní den je obzvlášť hladový, nemyslíš?

To bezpochyby ano Slavíčku, naštěstí je tu poblíž Rychlá bašta u nářečné EjDžej.

To si piš Tome, je teprve sedm hodin a už je tu velká fronta. Diváci rozhodně nelhali. Měl jsem to štěstí a odchytl jsem majitelku a provozovatelku podniku, slečnu Applejack. Vítám vás ve vysílání madam.

Říkej mi EjDžej, parťáku.

Dobře tedy, slečno…totiž EjDžej. Jaký to je pocit provozovat něco takového?

Je to velice zajímavá práce. Jedeme tu všichni na sto procent, ale zvládáme to ukázkově.

Mohla bys nám popsat tvůj obvyklý den?

Jasná páka, kámo. Dnes jsem stihla vstát ještě před tím, než nám jako ranní budíček zakokrhal kohout. Chvíli jsem byla v koupelně, pak si vzala své pracovní oblečení – červený komplet se žlutými iniciály AJ, a sešla dolů, kde už čekal můj bratr a babi. Chvíli jsem se na ně dívala a pak jsem řekla:

„Áha, a sestřička zase vyspává co?“

                Nečekala jsem na odpověď a odklusala jsem rovnou do pokoje k Applebloom, kterou jsem probudila lehkým šimráním na kopýtku. Applebloom vstala skoro ihned a koukala na mě jako sůva z nudlí.

„Vstávat vstávat, lenochu ospalá, sluníčko vyjde každou chvíli.“

„No právě, vyjde. Vždyť je ještě tma,“ povídala.

„A právě proto se musíme připravit. Hladoví poníci tu budou každou chvíli.“

                Ještě chvíli se zkoušela vrátit do postele, ale když jí to nevycházelo, tak konečně odešla do koupelny a řekla:

„Vždyť už jdu.“

                Přívětivě jsem se na ni usmála a ještě ji chvilku pošimrala na boku. Hned poté jsem se vrátila do kuchyně, kde babi právě začala péct další štrůdl. Rychle jsem ho prohlédla, kousek ochutnala a pak řekla:

„Slaďoučké a dobroučké jako vždy, babi, ale vidím jenom šest plechů, kdepak je ten sedmý?“

                Babi otevřela troubu, kde se právě čerstvě pekl, a postěžovala si:

„Pro samej fofr byste starou babi Granny uhnali k smrti, darebáci.“

                Usmála jsem se a řekla:

„Ale no tak babi, vždyť přece víš, že nikdo neumí tak dobrý jablečný štrůdl jako ty.“

                Babi se také usmála a odpověděla:
„A dej si aspoň čaj, ať tu nejseš jako strom bez jablek.“

                Vzala jsem si dvě čerstvá a jeden šálek svařeného moštu a jakmile jsem byla po snídani, vydala jsem se do jídelny. Babi pracuje s Applebloom v kuchyni, já jsem na kase a Big Mac uklízí nádobí. Všichni jsme si na to zvykli a pracuje se nám takhle nejlépe.

                První zákazníci k nám začínají přicházet v šest ráno a tak jako vždycky, vykoupí všech sedm plechů báječného babiččina štrůdlu. Dále jdou na dračku karamelová jablíčka, taštičky, jablečné koláče a rachle. A samozřejmě naše dva hlavní a nejoblíbenější snídaňové chody – barevné překvapení a chleba s duhovým džemem. Barevné překvapení je směs několika nastrouhaných zelených a červených jablek s mrkví a duhový džem není třeba představovat.

Pořádná makačka přijde až kolem poledne. To se dostaví hladoví školáci a všichni chtějí naše dobroty. Také měníme naše menu a místo jablečných dobrot podáváme některé novinky na které přišla babi. Náhodou upustila brambor do vařeného oleje z řepky a výsledek byl tak dobrý, že jsme ho tu začali podávat. Hlavní a nejoblíbenější jídlo, které máme je ale Velkej Brácha. Je to jedna velká houska se zeleninou plackou a trochou naší čili omáčky.

No a večer, to už k nám zabloudí jenom pár zákazníků, kteří mají prázdnou spižírnu, nebo si nestihli něco koupit odpoledne. Většinou ale do desíti večer máme uklizeno a pak jdeme všichni unavení spát po velké dřině.

To je úžasné a jak třeba probíhá obsluha jednoho zákazníka?

Hm, většinou je to takhle:

„Nazdar pardále, co si dáš?“

„Tohle, tohle a tohle.“

„Potřebuju další fritovaný erteple a dvakrát velkýho bráchu.“

„Hned tam budou!“ křikne na mě vždycky Applebloom.

„A copak si dáš k pití borče?“ zeptám se dál.

„Sladkou Dolly.“

„Žádnej problém. Jednou Sladkou Dolly, ne krvavou Molly. Také ji mám ráda, je moc dobrá,“ jakmile jsem hotová, věnuji se dalším zákazníkům: „Servus pardálové, čím mohu naplnit vaše drahé žaludky?“

A takhle pořád dokola.

To musí být velice vyčerpávající.

Tak, jasně, že to není procházka jablečným sadem, ale je to vlastně docela fajn. Musíš se naučit mít svou práci rád a to tady jde snadno. Potkáš spoustu zajímavých poníků a není nic lepšího, než když ti spokojený a napapaný poníček řekne, jak mu chutnalo.

Tak tady to vidíte, vážení diváci. Stačí trocha lásky a píle a vybudujete jedno z nejlepších pohostinství. Jako druhého jsem požádal o rozhovor malou kuchařku Applebloom. Ahoj Applebloom, jak se ti daří?

Ahojda, dneska je tu spousta poníků a musím se snažit. Možná, že dnes konečně dostanu svoje Znaménko a to za tu dřinu stojí.

Slyšel jsem, že tvoje dvě kamarádky tu zkoušeli nalézt svá znaménka také.

To ano, ale moc se nám to nedařilo.

Přeji vám holkám hodně snažení Applebloom. Jako další tu je babi Smith, která se stará o zásobování celého podniku. Dobrý den madam.

A kde ses tu u všech ďasů vzal ty?

Já jsem novinář madam. Dělám tu reportáž o vašem pohostinství.

Na práci v kuchyni ses nějak moc dobře vohák, městskej bramboro.

Madam, ujišťuji vás, že já u vás v kuchyni pracovat nechci. Jen váš přibližuji našim zvědavým divákům.

No tak se teda zeptej, třeba ti odpovím. Pálí se mi tu kvůli tobě housky.

To mě velice mrzí. Madam, rád bych se vás zeptal, kde berete tak dobré ingredience.

Vše, co tu máme, jsme poctivě vydobili z téhle plodné země. Ani kapka potu nevyšla nazmar. A teď zmizte, máme tu hodně práce.

Poslední kdo zde pracuje je málomluvný, avšak pořádně silný chlapák, po kterém se jmenuje ona hlavní specialita. Big MacInstosh. Zdravím Macu.

Eeeeyyyup.

Práce jde pořádně od kopyta co?

Eeeeyyyup.

Nějaké zajímavosti?

Noooope.

Tak tady to vidíte, vážení diváci, občas není třeba dlouze mluvit, aby si dva poníci porozuměli. Co říkáš Tome?

Svatá pravda, Slavíčku. A to bude pro dnešní epizodu vše, vážení diváci. Děkujeme vám za shlédnutí pořadu Gáblík sem, hládek tam a budeme se na vás těšit příští týden, kdy se podíváme na skvělý koblihový obchod Donut Joea. Nashledanou.