Kapitola 8

Kapitola 8 – Jste horká hlava, pane kapitáne

                Isabel se opírala o podomácku vyrobený barový pult, zatímco Harvey dokončoval mytí velkého bronzového kastrolu, ve kterém vařil rýži. Na obzoru pomalu zapadalo sluníčko, které zbarvovalo celou oblohu do zlatavého nádechu, a Osada se pomalu ubírala ke spánku.

                Život se pomalu vracel do starých kolejí. Až na pár nezvěstných těl byli všichni ze ztracené posádky nalezeni a začínalo se přemýšlet o postupu dál. Většina mechanického vrtáku už byla hotová a stačilo jen vyrobit a nasadit některé nenalezené části a rozjet ho.

„Už to bude?“ zeptala se ho, zatímco rýpal kopýtkem zaschlou rýži.

„Dej mi ještě chviličku ano? Jaký jsi vůbec měla den?“

„No, jako obvykle. Prozkoumávala jsem okolí, hledali jsme ztracenou Vážku a taky jsem dnes čistila vodovodní potrubí. To je asi všechno a taky jsem přišla sem, kde tu čekám, až skončíš svoje pracovní povinnosti a trochu bychom si spolu popovídali a oddechli si.“

„Napadlo mě, jestli by ses nechtěla vykoupat v moři,“ nabídl jí. „Furt jsme tady kousek a vlastně jsem v něm od začátku byl jen jednou.“

„V moři? No, já ti nevím. Co je na tom tak zvláštního? Navíc, někteří se budou koukat.“

„Nebudeme tam provádět bůhvíjaké obludnosti, prostě se jen vykoupeme.“

„Já vím, ale nebudeme se přece koupat oblečení.“

                Přiklonil se k ní a mrkl:

„Tak, samozřejmě že spodky si necháme.“

„No, tak jo, ale pak si dáme krásnou teplou vanu a pomazlíme se.“

„Ty jsi dneska nějaká vášnivá,“ zasmál se. „Ale neboj, noc sotva začala, uvidíš, že si užijeme oba velkou legraci.“

                Jakmile Harvey skončil, oba dva se vytratili z Osady a odešli k moři. Pomalu se svlékli, což jim nedělalo problém, neboť na sebe byli zvyklí a vstoupili do vody, která byla stále ještě docela teplá.

                Isabel se drobně zachvěla, ale nakonec připlavala za Harveym, který už zkušeně plaval několik desítek metrů od pláže. Chvíli kroužili kolem sebe, pak se oba chytli kolem ramen, plavali a líbali se a pak opět chvíli kroužili kolem sebe. Harvey se pak vmžiku potopil a vypadalo to, že ho něco stáhlo.

„Jo, opravdu velká legrace Harvey…Harvey. Harvey?“ Isabel začala být hodně neklidná. Bylo to už několik desítek sekund a její milý byl stále pod hladinou.

„Harvey!“

                Něco jí chytlo kolem ramen a Isabel zaječela. Stáhlo ji to pod vodu, ale jen na dvě vteřiny, pak ji to opět vytáhlo ven. Chtěla tomu neznámému dát přes tlamu, ale když uviděla Harveyho a uvědomila si, co udělal, tak mu jen dala pohlavek a řekla:

„Ty jseš blbej.“

                Harvey byl smíchem bez sebe. Ještě se takhle pár desítek minut koupali a pak se vrátili zpátky. Harvey galantně nabídl svoji košili Isabel, aby se měla do čeho osušit a oblékli se. Hlídka sice na ně zírala trochu podezíravě, ale jinak je vpustila zpět dovnitř bez řečí.

                Oba dva odešli do kuchyně. Harvey měl vzadu svůj pokoj včetně velké kádě s vodou, kde se koupal. Byl to poměrně luxus, ale nikdo nic nenamítal, neboť kuchaře si každý hýčká. Nalil do kádě teplou vodu z kotle, dolil ji studenou, aby se v tom dalo koupat a jakmile se svlékl, sedl si dovnitř jako první. Isabel následovala hned po něm. Oba dva se k sobě chtivě přitiskli a pokračovali k líbání a osahávání jako před tím v moři. Harvey jí pročechrával dlouhou hřívu a tu a tam ji líbl na krku, což měla obzvlášť ráda. Jakmile se pořádně vykoupali a osušili, vylezli ven do postele, aniž by na sebe navlékli jedinou nitku oblečení.

                Přesunuli se do komfortnější polohy. Isabel si lehla na záda, roztáhla zadní kopýtka a byla pro něj připravená. Harvey, cítící na sobě studenou vodu, která nejenže příjemně chladila, ale také zpříjemňovala požitek  z milování se v horku, se na Isabel přitiskl, chladili se navzájem a pak začal s milovnými pohyby.

                Za posledních několik měsíců se naučil, jak se v tom chodí a přesto, kdykoliv byl s Isabel, vymysleli spolu něco nového. Měli oba dostatek fantazie, který spolu krásně plnili. Po chvíli jim začala být postel spíše nepříjemná, takže se přesunuli do kuchyně, která sice byla většině na očích, ale vzhledem k tomu, že venku nikdo nebyl a hlídky do kuchyně neviděli, tak měli pole jen pro sebe. Posadil si ji na pult, kde krájel zeleninu, nechal její zadní kopýtka, ať se přitisknou na jeho záda a také její zoubky, ať se mu jemně zakousnou do ramene, opět začal přirážet.

                Isabel mu jemně vzdychala do ucha a i on se neudržel a občas pronesl slastný vzdych. Za pár minut opět změnili polohu. Harvey začal být unavený, a proto si lehl na podlahu v kuchyni, aniž by se od sebe oddělili. Isabel ho obkročila a začala hýbat svým skvostným zadečkem a sedala si až na doraz. Pokaždé, když do ní hluboce pronikl, vzdychla, neboť jak se oba chýlili ke konci, bylo to pro ně stále slastnější a slastnější.

                Pár vteřin před finišem ji povalil na záda, až sebou drcli o pánve, které zazněly trochu hlasitěji, než bylo třeba a vyburcováni leknutím, že by je někdo mohl najít, si okořenili poslední chvilky svého dnešního milování. Harvey prudce zrychlil a dal do akce své poslední síly. Nic si neušetřil a doslova z Isabel vytřískal duši.

                Naposled se prohnul a bylo jasné, že vše skončilo. Nyní nastala záplava krásných hřejivých pocitů a také pocit řádného uspokojení a to na obou stranách. Lehli si do postele, Isabel mu spokojeně vrněla na hrudi a oba usnuli v opojení a těsném objetí.

***

                Rozhodl jsem se, že si zkusím vyžehlit svou reputaci u Helm. Doufal jsem, že přes ni dostanu Stronga zpět do osady, neboť když byl teď James pryč, potřeboval jsem někoho, komu mohu věřit a bude něco jako moje pravé kopyto.

                Helm byla, jak se dalo čekat u Screwa. Nejprve mě neviděla ráda, ale pak se uklidnila a rozhodla se počkat, co řeknu.

„Víš, že bys ničemu nepomohla a jenom by ses trápila,“ řekl jsem místo pozdravu.

                Aniž by cokoliv řekla, tak se podívala na Screwa. Bylo vidět, že se jeho stav lepší a nebylo to jen kvůli zákroku doktora, ale také kvůli její péči.

„A co ti mám říct? Díky, žes mě k němu nepustil ve chvíli, kdy mě potřeboval nejvíc? To chceš slyšet?“

„Ne, nepustili by tě k němu nikde. Byl na tom opravdu zle a šlo o vteřiny, nemohli jsme si dovolit mít tam jeho labilní…no, vylekanou přítelkyni.“

„Tak já jsem labilní? Já jsem podle tebe labilní?! Byla jsem o něj strachy bez sebe, a když se tu konečně objevil, pár vteřin od smrti, tak jsi mě nechal odvést. Co bys dělal, kdyby tady umřel a já si nemohla poslechnout, co by mi chtěl říct, než by odešel na onen svět?“

„Přenes bych to přes srdce, hlavně protože jsem věřil, že když už se dostal tak daleko, tak by tu přece jen tak nechcípnul jako nějaké zvíře na porážce. Dělali jsme vše pro jeho záchranu a pak jsi přišla ty a hrála sis na ublíženou děvečku!“

„Ty jeden!“ vstala a chtěla se po mě vrhnout, ale Screw zakašlal a zachrčel. Okamžitě se k němu vrhla.

„Zlatíčko? Jak je ti?“

„Ch…Heelm…“

„Veliteli, běžte pryč. Běžte pryč!“

                Pokrčil jsem rameny a odešel. Přišel jsem k naší holubí poště, která tu byla už od prvního přeletu. Byla používána jen na nejnaléhavější případy a já si řekl, že jeden z nich je právě teď. Napsal jsem dopis adresovaný Strong Hoofovi a doufal, že ho přesvědčí, aby přišel zpátky. Také jsem se stavil u Harveyho, který tak jako každý den, kdy neměla Isabel noční hlídku, zářil. Tušil jsem, o co jde a najednou se mi ohromně zastesklo po Lillian. Ne protože by mi chyběla v posteli, to samozřejmě taky. Šlo mi o to, že bych ji teď potřeboval vedle sebe. Je tu hrozně moc starostí a její jednoduchá vize nebo myšlenka mi ušetřila mnoho problémů. Copak asi jen děláš, má drahá Lilly?

***

Drahý Strong Hoofe,

je mi líto, k čemu všemu to nakonec došlo. Rád bych tě požádal, aby ses vrátil zpět do Osady a pomohl mi s organizací. Jde o to, že na některé věci prostě potřebuji zkušeného vzduchoplaveckého kapitána, který umí některé věci rozseknout a umí chodit v problémech. Chtěl bych se ti omluvit a doufám, že i ty učiníš stejně. Pozdravuje tě Harvey s Isabel a samozřejmě i další. Screw je na tom lépe, ale Helm je stále hodně háklivá. Potřebuji tvou pomoc.

Frolda